Onoho roku 1429, kdy se prostá venkovanka z vesničky Domrémy vedena nebeskými hlasy vydala za dauphinem Karlem, aby ho pozdravila jako právoplatného krále a požádala ho o vojsko, s nímž by mohla vyhnat Angličany z Francie, byla Francie zpustošena dlouhými válkami a decimována morovými epidemiemi.
Území severně od Loiry včetně Paříže ovládali Angličané a panoval zde vévoda z Bedfordu ve jménu nezletilého krále Jindřicha VI. z rodu Lancasterů. Nejmocnější feudál francouzského království, burgundský vévoda Filip Dobrý, byl jeho spojencem. Karlovi tedy zbývalo pouze území na jih od Loiry, které mu prozatím zůstávalo věrné, především díky podpoře jeho tchyně Yolandy Aragonské. Nepřátelé mu nárok na trůn upírali, prohlašovali ho za kukaččí mládě, které matka zplodila s některým ze svých milenců. A královna Isabeau Bavorská s anglickými okupanty velmi dobře vycházela a nesnažila se tyto pověsti vyvracet… Angličané oblehli město Orléans, které představovalo klíč k území za Loirou. Kdyby padlo, byl by Karel ztracen a Francie definitivně anglická…

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 11/2005

Další informace o Francii naleznet zde: http://www.sopka.cz

Helena Florentová