Pod Lipami a kolem nich

Surrealistický výjev se neodehrává ve snové realitě filmového plátna ani na stránkách nějaké knížky. Herci jsou z masa a kostí, stejně jako turisté, kteří se s nimi nechávají v upomínku fotografovat na pozadí berlínského symbolu z největších – Braniborské brány. A eura, co tu při té příležitosti mění majitele, jsou také pravá. O tempora, o mores!, chtělo by se zvolat s Ciceronem, jenže mravokárnému odsudku se podléhá snadno, dokonce dřív, než do mysli stačí dorazit relativizující myšlenky a otázky vesměs bez odpovědí. Jak dlouho se smývá nevinná krev prolitá z rozhodnutí, jež padla v tomhle městě? Kolik generací se musí vyměnit, abychom uvěřili ve změnu? Sejme vážná úcta a seriozní pieta břímě dříve a snáze než kostýmní burleska? Možná, že bezvýrazné tváře zmalovaných komediantů očišťují lépe a rychleji. Ostatně, hned několik vážných pietních míst je za rohem a to hlavní, zdeúřední a všezahrnující, o půldruhého kilometru dál, na druhém konci ulice.

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 10/2009