Berlín, hlavní město Německa, ležící v jezernaté oblasti při soutoku Sprévy a Havoly, tvoří samostatnou spolkovou zemi obklopenou Braniborskem. Se svými 3,4 miliony obyvatel je nejlidnatějším německým městem a po Londýnu a Paříži třetí nejlidnatější metropolí Evropské unie…
K dispozici tu jsou dva vojáci natření od hlavy k patě zelenou barvou, obličej, ruce, uniforma, boty, prostě všechno, stojí na zeleném stupínku, mezi sebou prázdnou židli s červeným sedákem, jinak také celou zelenou. Před nimi na stříbrném soklu jeden kompletně stříbrný voják a vzadu dokonce jeden normální, pokud za normální považujeme, že mu společnost na hnědém podstavci dělá na zadních stojící plyšový medvěd s bíločervenou šerpou s nápisem Berlin přes prsa. K dispozici jsou vlajky vítězných mocností a také německá, taková ta zvláštní, co měla přes tři horizontální pruhy věnec z obilí a v něm kladivo s kružidlem. Zpod červenobílého slunečníku vybíhá co chvíli fotograf v černém cylindru a upravuje si detaily…
Pergamské muzeum nenajdeme v maloasijském městě Pergamu, tedy v dnešní turecké Bergamě vzdálené zhruba 30 km od pobřeží Egejského moře, nýbrž v Berlíně, kde představuje jednu z nejvýznamnějších položek na mapě evropského kulturního zeměpisu…
Pochopit schizofrenii poválečného Berlína nejlépe pomohou historické fotografie Postupimského náměstí. Už jeho název je symbolický: připomíná konferenci o poválečné politice spojenců v Německu, která záhy přerostla v tzv. studenou válku. Tam, kde ještě ve 30. letech pulzovala nejrušnější dopravní křižovatka, zbyly jen trosky a po jejich odklizení zaplevelené území nikoho, kde se 40 let směli svobodně pohybovat jen králíci…
Leckdo považuje Postupim za jakési předměstí Berlína, přitom se jedná o samostatné město, a to dokonce hlavní. Je totiž metropolí spolkové země Braniborsko, která Berlín obklopuje. Má 150 800 obyvatel, o něco menší Braniborskou bránu než je ta berlínská, holandskou čtvrť cihlových domků, pseudorománskou baziliku, francouzský i ruský kostel. V letech 1952–1990 byla okresním městem a na jejím mostě Glienicker Brücke si oba rozdělené německé státy vyměňovaly své špiony. Po vystavění berlínské zdi ztratila Postupim se západním Berlínem jakékoli spojení, a tak ačkoli leží na jihozápadě aglomerace, mohlo se sem jen složitou objížďkou přes východní část. Dnes je všechno jednodušší, ale proti spojení s Berlínem se Braniboři jasně vyslovili v květnu 1996…
Praha má svou Stromovku, Londýn Hyde Park, New York Centrální park, Mnichov Anglickou zahradu, Paříž Bouloňský les a Berlín – Berlín má svou Tiergarten, s 210 ha největší park ve městě…
Po založení Německé říše v roce 1871 se stala pruská metropole Berlín říšským hlavním městem. Říšský sněm, Reichstag, potřeboval v metropoli reprezentativní sídlo. Královská porcelánka, v níž provizorně úřadoval, nadlouho nestačila…
Židé přišli do Evropy poprvé s římskými legiemi po roce 321, kdy císař Konstantin vydal svůj edikt o náboženské toleranci. Usadili se postupně v četných městech a ani Berlín nebyl výjimkou. Pátrání po zdejších židovských stopách je nezbytně ovlivněno dějinami 20. století – vždyť právě zde bylo centrum zrůdné ideologie, která chtěla Židy vymazat z povrchu zemského…
Chcete spatřit nejkrásnější z berlínských zámků? Navštivte Charlottenburg s jeho barokní zahradou a zajímavými sbírkami…
Zlí jazykové tvrdí, že v Berlíně se může dobře cítit jenom ten, kdo má rád jízdu metrem, smlsne si na currywurstu s kečupem, miluje box a snese Turky. Berlín, to je životní styl, mekka avantgardy a alternativního umění, prosycená ostalgií po spreewaldských okurkách, sektu Červená Karkulka a večerníčkovém mužíčkovi Sandmännchen…
Kurfürstendamm, zkráceně jen Ku´damm: původně spojnice mezi městem a jedním z hradů kurfiřta Jáchyma II., pak Bismarckem naplánovaný honosný bulvár, berlínské Champs-Elysées, po druhé světové válce nejdřív zubožené rumiště, které se neuvěřitelně rychle převléklo do haute couture výkladní skříně kapitalismu. A dnes?
Nad čtvrtí Nikolaiviertel se vznáší duch Bílé paní a kostelní věže jsou poprvé bílé. Braniborská brána oděná do červené, zelené a modré, barvami a vzory hraje i televizní věž u Alexanderplatzu, nové odstíny prozářily i Berlínský dóm. Tyto a další z padesáti symbolů metropole, jakými jsou třeba také Vítězný sloup či ruiny kostela Gedächtniskirche, budovy i náměstí, brány, věže i supermoderní Hlavní nádraží zaplavila každou noc pestrobarevná světelná show a nápadité projekce. Festival of Lights, který mají turisté v kalendáři akcí červeně podtržen vždy dva týdny v říjnu, ukázal beztak pestrobarevnou metropoli v ještě třpytivějších odstínech…
Mezinárodní filmový festival v Berlíně oslaví příští rok šedesátku. Kulaté narozeniny jsou dobrou příležitostí k různým vzpomínkám – třeba jaké to bylo, když se ještě konal v rozděleném městě, a jak se změnil po jeho sjednocení…
Ten titulek možná leckoho popudí, vždyť Nikolaiviertel (Mikulášská čtvrť) je nejstarší a patrně nejpůvabnější částí Berlína. Jenže máloco bývá takové, jak to vypadá na první pohled…
Už ten medvěd ve znaku jako by předznamenával, že se zvířatům bude v Berlíně dařit. A opravdu – jejich milovníci tu najdou hned dvě špičkové zoologické zahrady a dvě veřejná akvária o nic méně kvalitní…
Tak jako pro německou kuchyni vůbec, i pro tu metropolitní platí klasické německé slovo bodenständig: jednoduchá, sytá, těžká a přidrží vás při zemi…
