Praha má svou Stromovku, Londýn Hyde Park, New York Centrální park, Mnichov Anglickou zahradu, Paříž Bouloňský les a Berlín – Berlín má svou Tiergarten, s 210 ha největší park ve městě.
Někdejší lovecký revír v bezprostřední blízkosti městského zámku se už v průběhu 16. století utěšeně rozrůstal a do ploty obehnaných obor byla vysazována divoká zvěř. Král Bedřich I. protáhl hlavní alej od městského zámku ke svému Charlottenburgu a položil základ dvěma hvězdicovým centrům, kde se křížilo sedm až osm cest. Přeměnu v park pak dotáhl Bedřich II., který si na lov nepotrpěl. Svého architekta Knobelsdorffa pověřil vyprojektováním barokní zahrady se záhony, keřovými špalíry, labyrinty, kašnami, sochami a tzv. salonky – odpočívadly s lavičkami, jezírky a vázami. Dva hugenotští uprchlíci si tu směli postavit stan a nabízet kolemjdoucím občerstvení (dosud se jedna ulička jmenuje In den Zelten – Ve stanech).
Bedřich Veliký nechal roku 1785 vybudovat pro svého nejmladšího bratra Augusta Ferdinanda zámeček Bellevue, který dnes slouží jako sídlo spolkového prezidenta. Barokní zahrada se koncem 18. století přežila a do módy přišly parky přírodnější. Dvorní zahradník Justus Ehrenreich Sello založil Rousseaův ostrov a v první třetině 19. století pověřil Bedřich Vilém III. Petera Josepha Lenného přestavbou zahrady v anglický park. Knobelsdorffova koncepce zůstala zachována, park ale ozvláštnily nové průhledy, aleje, jezírka, ostrůvky a mostky – z nich nejhezčí je kovový Lví most poblíž tehdy založeného jezera Neuer See.
V revolučním roce 1848 se tady manifestovalo za zrušení státní cenzury. Poté byl vybudován Vítězný sloup a park ozdobily sochy významných osobností: stojí tu Goethe, Lessing, Fontane, Wagner, Lortzing, společný pomník mají Beethoven, Mozart a Haydn a ovšemže nechybí ani Bedřich Vilém III. a jeho žena Luise. Po nich přešel par…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Berlín