S památkami, které jsou nějakým způsobem spojeny s astronomií, se při procházkách Prahou setkáváme každou chvíli, ale astronomických technických památek přitom moc neuvidíme. Ty významnější jsou vlastně jen dvě, pokud nepočítáme Pražský orloj, o němž píšeme na jiném místě, a dále sbírky momentálně uzavřeného Národního technického muzea.
V roce 1722 nebo o rok později byla v areálu jezuitského Klementina dokončena přístavba astronomické věže, kterou s velkou pravděpodobností vyprojektoval jeden ze dvou významných architektů tehdejší doby – buď Kilián Ignác Dientzenhofer, či František Maxmilián Kaňka. Pražské panorama tak dostalo další výraznou dominantu, podle jezuitů „prst ukazující k nebesům“, na jehož funkci bylo později celé město dost závislé.
O průběhu prvních pozorování z nové observatoře se nedochoval žádný záznam, oficiálně byla založena až v polovině 18. století zásluhou univerzitního profesora Josefa Steplinga. Tento muž se stal i jejím prvním ředitelem a po své smrti jediným astronomem u nás, na jehož památku byl vztyčen pomník z popudu panovníka, konkrétně Marie Terezie. Jedná se o známou mramorovou sošku Amorka s dalekohledem, která stojí v podloubí přímo naproti vchodu do věže. Poněkud zvláštní nám dnes může připadat pojmenování instituce řízené Steplingem – ačkoli sídlila v Astronomické věži, oficiálně se nazývala Matematická věž. Když byl v roce 1773 jezuitský řád zrušen, dostala se pod státní správu již jako Královská pražská observatoř a Stepling se mohl honosit titulem „královský astronom“. Z dnešního pohledu jsou ovšem mnohem více oceňovány jeho zásluhy na rozvoji meteorologie, neboť právě on zahájil pravidelná klementinská pozorování, jež od roku 1775 nebyla přerušena a jejichž data mají nedocenitelný vědecký význam.
Prvních deset let po vzniku samostatného Československa byla klementinská věž jedinou státní astronomickou observatoří v Čechách, která však kvůli sílícímu znečištění pražského ovzduší stále častěji nemohla v noci pozorovat. Když byly po roce 1928 pozorovací programy přesunuty do Ondřejova, v Klementinu fungovala až do vypuknutí 2. světové války už jen časová služba. Potom observatoř zanikla a k životu ji probral až projekt zpřístupnění nejatraktivnějších prostor Klementina, uskutečněný v rámci akce „Praha – evropské město kultury roku 2000“.
Trasa turistické prohlídky Klementina začíná v Zrcadlové kapli, astronomie se však dotkne až v Barokní knihovně. Zde stojí uprostřed sálu řada historicky cenných glóbů, včetně…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Praha – technické památky