Jen málo lokalit ve Vietnamu prochází v současnosti tak prudkou proměnou jako největší ostrov Phu Quoc. Pouhých pár let stačilo, aby se ztracená varta začala měnit v asi nejvýznamnější plážovou destinaci v zemi.
Z ostrova Phu Quoc je to na vietnamskou pevninu vzdušnou čarou 45 km, zatímco k pobřeží Kambodže pouhých 15 km. Však také je i při průměrné viditelnosti Kambodža ze severního pobřeží ostrova vidět – jak horský masiv Bokor, tak i města Kampot a Kep. Kambodža, jejíž život se v minulosti nikdy příliš neorientoval na moře, se o ostrov kupodivu moc nezajímala, i když teoreticky se o něj občas hlásila. Dnes žije na ostrově asi 200 khmerských rodin, což je pouhý zlomek z celkového počtu asi 100 000 obyvatel. Až do francouzské kolonizace byl ostrov obydlen jen řídce, ještě v 80. letech 19. stol. tu nežilo víc než tisíc lidí. O století dříve se zapsal ostrov do vietnamských dějin, když zde v době tzv. taysonského povstání našel útočiště Nguyen Anh, jenž se posléze stal v roce 1802 sjednotitelem Vietnamu a prvním panovníkem poslední vietnamské královské dynastie Nguyen.
Phu Quoc je zdaleka největším ostrovem souostroví, které tvoří dohromady 22 ostrovů. Z celkové rozlohy 589 na něj připadá plných 567 km2. Je až s podivem, že ještě před nějakými patnácti lety platil za nepříliš atraktivní destinaci. Přímořské rezorty se tehdy daly spočítat na prstech a na ostrově byly vesměs jen mizerné, neasfaltované silnice. Zato více než 70 % jeho plochy pokrývaly panenské lesy. Když se proto na konci minulého desetiletí ve vietnamském tisku objevily návrhy na přetvoření ostrova v prvotřídní turistickou destinaci, znělo to dost nepravděpodobně – mnoho velikášských projektů zůstávalo v té době ve Vietnamu pouze na papíře. Tentokrát tomu tak ale nebylo.
Prvním překvapením byla místy až šestiproudá silnice vedoucí z hlavního města Zuong Dongu na severní pobřeží, do vesnice Bai Thom. Vzhledem k výrazně přírodnímu a venkovskému rázu ostrova působila nejdříve jako pěst na oko. Záhy k ní však přibyly další silnice na jih a před několika měsíci také na severovýchodní pobřeží. V roce 2012 bylo otevřeno mezinárodního letiště, na něž míří přímé lety nejen z Číny, ale od loňska i z Ruska, Skandinávie či Itálie.
A o sto šest se staví i jinde. O největší projekty se zasloužila vietnamská společnost Vingroup, která zde postupně vybudovala rozsáhlý luxusní resort Vinpearl s téměř 1500 pokoji, golfové hřiště, velkolepý zábavní park, obří kasino (30 000 m2) a nedávno dokonce i zoo ve stylu safari se zhruba 150 druhy zvířat. Tyto velikášské a chvatné projekty bohužel nebraly moc ohledů na přírodu. Podobně jako stavby předimenzovaných silnic vedly k masivnímu kácení lesů, malá zkušenost s africkými zvířaty už zase údajně způsobila četné úhyny ve zmíněné zoo.
Letos byla na Phu Quocu uvedena do provozu monumentální lanovka vedoucí z jižního přístavu An Thoi přes dva menší ostrůvky Hon Zua a Hon Roi až na Hon Thom (Ananasový ostrov). S délkou 7,9 km se stala – jak jinak – další vietnamskou nejdelší lanovkou na světě; překonala dokonce i tu fansipanskou, o které píšeme v tomto čísle na straně 52.
S rozvojem turistiky prudce vzrostl také počet obyvatel ostrova. Rodilí Phuquočané tvoří dnes už jen pouhou polovinu a na ostrově se zabydlují i cizinci. Phu Quoc se v zásadě začíná proměňovat podobně, jako tomu bylo o pár desetiletí dříve na mnoha oblíbených thajských ostrovech. Místní, kteří zprvu vítali nové možnosti, sledují tyto proměny často spíš už jen s rozpaky.
Přesto lze na Phu Quocu stále ještě objevit velké množství polozapomenutých zákoutí. I druhé největší městečko An Thoi na jižním cípu ostrova si zatím dosud žije svým vlastním životem bez turistů. Právě odtud se vyráží na příjemné plavby k 15 dalším, menším ostrovům na jihu. Projížďka najatou lodí se dá pořídit za přijatelnou cenu a obvykle je spojena se šnorchlováním, zastávkou u pláže některého z ostrovů a jídlem na palubě.
Na Phu Quoc se jezdí hlavně kvůli krásným plážím. Ta nejdelší vede přímo z centra hlavního města Zuong Dong (vietnamsky Dương Đông) jižním směrem v délce zhruba 20 km. Většina hotelů u ní má zatím ještě klidnou atmosféru. Jinou velmi vyhledávanou pláží je bělostná Bai Sao na jihovýchodním pobřeží, zatím ale bez hotelů…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Vietnam