Jak zimovali lovci mamutů? Jaká řemesla ovládali Germáni a kde si užívali Římané lázeň či gladiátorské zápasy? Kvůli odpovědi už nemusíme pouze listovat encyklopediemi nebo googlovat na internetu. Stačí navštívit některé z autentických svědků minulosti, ať už třeba doby kamenné, antiky či například přelomu devatenáctého a dvacátého století – dolnorakouské skanzeny, ve kterých ožívá život našich předků.
Kde to voní i cinká
Největším skanzenem v Dolním Rakousku je rovnou celá muzejní vesnice Niedersulz, rozložená podél potoka Sulzbach v obci Sulz. Na 20 ha ji tvoří komplex 80 historických budov, obytných i pomocných hospodářských, které byly „sesbírány“ po celé oblasti a znovu postaveny v původní podobě. Jsou tu obytné domy se stájemi a chlévy, řemeslné dílny, náves, mlýn, kapličky i hřbitov. Záhony předzahrádek voní bylinkami do kuchyně i do domácí lékárničky, nechybí ani dnes již vesměs ojedinělé druhy květin či zeleniny, jejichž vůně a chutě jsme možná ani nikdy nepoznali. Vždyť se ocitáme kolem roku 1900 v oblasti Weinviertel. Součástí skanzenu je v jeho severozápadní části také muzeum jihomoravského statku Südmährerhof, které mapuje dějiny a tradice německy mluvících obyvatel z Nové Bystřice, Slavonic, Znojma a Mikulova. Roste tu i lípa, kterou zde na svatodušní pondělí roku 1983 zasadila poslední rakouská císařovna Zita.
Selský dvůr pod širým nebem v Elsarnu je ukázkou toho, jak za římské císařské éry žili a bydleli Germáni ve 2. a 3. stol. severně od Dunaje. Dozvíme se tu, z čeho dělali chléb a kde ho pekli, jaká řemesla ovládali, jak vyráběli tehdy velmi vzácné železo, ze kterého kovali zbraně i nářadí, jak vypadal jejich tkalcovský stav, kyvný soustruh na zpracování dřeva, kostí a paroží nebo včelí úly vydlabané z kmenů. Kromě muzea s desítkami exponátů tady najdeme i autentický obytný dům osadníků o půdorysu 10,7 × 5,8 m, špejchar na obilí, kovářskou a keramickou dílnu, udírny či užitkovou zahradu s obilím, luštěninami i kořením.
Hodina dějepisu se zárukou vděčné pozornosti žáků by se dala „odučit“ také v prehistorickém muzeu v Asparnu, které nabízí pohled na život v době kamenné, bronzové i železné. Na okružní trase lze vidět například zimoviště lovců mamutů, mohylový hrob nebo tehdejší obilné pole.
Všechny cesty vedou do Carnunta
Měšťanské domy, městské vily i veřejné římské lázně z doby římské říše prezentuje skanzen Petronell, součást unikátního archeologického parku Carnuntum na východě Dolního Rakouska nedaleko slovenských hranic. Právě zde, v místě původní keltské osady, se pozdější císař Tiberius rozhodl v roce 6 zřídit opevněný zimní tábor. Kolem legionářského tábora, který vznikl v roce 50 a stal se součástí pohraničního podunajského opevnění známého dnes jako limes romanus, vyrostlo civilní město pro rodiny vojáků, obchodníky a řemeslníky. Byly tak položeny základy jedné z nejvýznamnějších metropolí ří…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Dolní Rakousko