Různé tváře Tchaj-peje

Po prohrané druhé světové válce museli Japonci vrátit ostrov Číně. Ale už po dalších čtyřech letech na Tchaj-wan přesídlila celá dvoumilionová Čankajškova armáda, která prohrála v občanské válce s komunistickým režimem a Mao-ce-tungem. A právě po příchodu Čankajška na ostrov prošla nebo spíš proběhla Tchaj-pej fantastickými změnami. Nenávratně zmizely staré domky, drobné pestrobarevné chrámky i úzké křivolaké uličky a na jejich místě vyrostly stříbrné mrakodrapy. Mezi hustým smogem a monzunovým deštěm se dnes prohánějí tisíce žlutých taxíků, miliony dravých skútrů a soupravy čtyř linek moderního městského rychlovlaku. Neuspořádaná, chaotická Tchaj-pej sice žádné centrum nemá, ale dominuje jí 245 m vysoká věž Shin Kong, postavená v roce 1994. Budova má 51 nadzemních a sedm podzemních podlaží a rychlovýtahy vystřelí návštěvníky za půl minuty na vyhlídkovou plošinu ve 49. patře. Většina pater mrakodrapu je obsazena restauracemi, mezinárodními firmami a obchody, kde Tchajpejci provozují svůj národní sport – nakupování. Tento čínský-nečínský ostrov, po Japonsku a USA třetí největší výrobce informačních technologií, je totiž velmi bohatý. A jeho největší a zároveň hlavní město je zase nejbohatší z celého Tchaj-wanu, jehož hrubý národní produkt se ročně pohybuje mezi 12—13 tisíci USD na osobu ročně…

Úplné znění článku naleznete v časopise Země světa č. 9/2002.

Další informace o Tchaj-wanu naleznet zde: http://www.sopka.cz

Shopping Cart