Rybník světa
Z vysokého podstavce a ještě v nadživotní velikosti shlíží Jakub Krčín z hráze rybníka na jedno ze svých velkolepých děl. V jeho bronzové tváři zčásti skryté za hustým knírem s bradkou je patrný spokojený úsměv. Svět slouží svému účelu již přes čtyři století, od přilehlého přístaviště vyráží na plavbu po rybníce loď s nadšenými turisty, další projíždějí po hrázi na kolech.
Máme za sebou nenáročnou, velmi příjemnou, 12 km dlouhou trasu kolem rybníka. Na okruh jsme vyrazili od loděnice třeboňského veslařského oddílu Jiskra s více než osmdesátiletou historií. Proslavila ho čtyřka s kormidelníkem, která z helsinské olympiády v roce 1952 přivezla zlaté medaile. Bójky na hladině Světa vyznačují dráhy, v nichž trénují a závodí současní členové klubu. Pár desítek metrů od loděnice děti dovádějí na písečné pláži a do rybníka sjíždějí po toboganu. Ulicí U Světa jsme se dostali k lázeňskému parku a na první z 16 zastávek naučné stezky se dočetli o historii a současnosti lázeňství v Třeboni. Většina informačních panelů na okruhu popisuje ekologické vztahy v přírodě a jednotlivé rostlinné a živočišné druhy typické pro třeboňskou krajinu. Přibližují také historii rybníkářství a zdejšího osídlení.
Úzká pěšina nás dál vedla těsně podle rybníka. Svět má podlouhlý nepravidelný tvar, který odpovídá přirozené ploše zatopení vodou. Jeho severní břeh je porostlý keři. Lemují ho louky, jež přecházejí v pole s obilím. Do protáhlého nejvýchodnějšího cípu rybníka ústí Spolský potok, který Světu přivádí vodu. Odbočka, úzký vodní kanál, napájí menší rybník se jménem Dolní Zlatník. Na informační tabuli jsme se dočetli, že většinou slouží k chovu plůdku kapra. Nákres ukazuje, kde se nacházejí jednotlivé části rybníka, například loviště, vývařiště nebo kádiště. Zdejší hrázi vévodí 20 m vysoký dub, jehož kmen dosahuje úctyhodného obvodu 5,6 m.
Polní cesta přecházející v úzkou asfaltku nás přivedla ke Spolskému mlýnu. Pochází z roku 1861, mlynářské vybavení mu už ale dávno chybí. Později k němu přistavěli pilu, která funguje dodnes. Hromady klád čekají na zpracování vedle už nařezaných prken a trámků vyrovnaných do úhledných hranic. Zdejší kapličku vybudoval v roce 1882 mlynář Josef Fujan jako prosbu Panně Marii, aby uzdravila jeho ženu. Spolský potok je dlouhý 23,5 km a jeho niva od mlýna až k rybníku Svět patří k cenným mokřadním lokalitám.
Po pár minutách jízdy se před námi objevila první stavení malé vesničky Spolí. Může se pochlubit dlouho historií, první písemné zmínky pocházejí z roku 1371. Za pozornost stojí barokní kaplička z roku 1800, zajímavá svou netradiční podobou. Chalupy ve Spolí slouží hlavně k rekreaci, ve zdejší restauraci jsme se podobně jako spousta dalších cyklistů zastavili na malé občerstvení. Botaniky bude zajímat, že blízko Spolí, na rašeliništi rezervace V rájích, roste několik druhů masožravých rosnatek.
Ze Spolí jsme se mezi poli, po cestě jak podle pravítka, po obou stranách porostlé stromy a keři, zase blížili k Světu. Minuli jsme několik usedlostí s neobvyklým názvem Odměny. Jsou zbytkem větší osady, která zde vz…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Třeboňsko