Rychlebské hory
Nejobvyklejší cestu do Javornického výběžku, jež vede od jihu z lázní Lipová, provázejí protichůdné dojmy. Jen co se silnice přehoupne přes sedlo Na Pomezí, obklopí ji zadumaná, do sebe uzavřená hornatina, která se jeví málem jako nejzastrčenější kout světa – podobně jako mnohde jinde na naší hranici. Stačí ale popojet směrem k Javorníku nebo k Vidnavě a krajina se neočekávaně narovnává, projasňuje a otevírá k nedalekým polským nížinám. Jako by k nim chtěla od nás přeběhnout.
Konfigurace povrchu ovlivnila jak počátky osídlení Javornicka, tak i jeho další osudy. Ty se povětšinou odvíjely od dění ve Slezsku, přičemž dominantní vliv na ně mělo
vratislavské biskupství. Tamní biskupové bývali v tomto kraji často neomezenými pány a s kratšími přestávkami ovládali i jeho centrum Javorník. Zdejší stejnojmenný hrad, který později nechali přestavět na zámek, měli dokonce v držení od poloviny 14. století dalších 600 let, přesně do roku 1945, kdy byl spolu s jejich dalšími majetky znárodněn. Do úplného vlastnictví státu se však dostal až v roce 1984, po majetkovém vyrovnání naší a polské katolické církve.
Navzdory celkové orientaci kraje na Slezsko se historie města Javorníku potkává v několika rysech s historií mnoha českých a moravských měst, neboť ho postihly stejné katastrofické události – trpěl v husitských válkách a ještě více za války třicetileté, hlavně během vpádů Valdštejnových vojsk, vojsk protestantských Švédů i během morové epidemie. Hloubku následného úpadku pak trefně popisovalo posměšné úsloví: „Kostel ve vsi, radnice u hnojiště a náměstí u kurníků, to jsou tři divy Javorníku“. Hodně krušnými časy prošel Javorník ještě později za válek o rakouské dědictví.
Naopak dvě velká období rozkvětu jsou spojena se dvěma vratislavskými biskupy, Janem Thurzem a Gothardem Filipem Schaffgotschem. Prvně jmenovaný zvolil hrad za letní sídlo a počátkem 16. století dokončil po svém předchůdci jeho přestavbu v reprezentativní pozdně gotický, částečně již renesančně upravený objekt, který na počest patrona biskupství sv. Jana Křtitele přejmenoval na Johannesberg, Jánský vrch. Kromě toho se stal iniciátorem zdejšího dolování stříbrné rudy, jež přispělo k tomu, že obec Javorník získala zanedlouho městská práva, padl mu však za oběť nejeden vzrostlý les v okolí.
Gothard Schaffgotsch, který jako jediný vratislavský biskup v dějinách užíval ve 2. polovině 18. století Jánský vrch jako své hlavní sídlo, se tady také věnoval stavebním úpravám – proměnil hrad v barokní zámek s hudebním sálem s vynikající akustikou. V pozadí stavební činnosti ovšem nestála snaha o zvelebení úřadu, ale jeho až nekritická láska k hudbě, z níž časem profitoval celý Javorník. Biskup zval na zámek vynikající muzikanty, za nimiž začalo dojíždět publikum dokonce i z ciziny, což znamenalo zvýšené tržby mnoha místních živnostníků. Zlaté časy nastaly zvláště po roce 1769, kdy se na zámku nadlouho usadila hvězda tehdejšího hude…