12 2008 Jeseníky

Karlova Studánka

Na východním svahu Hrubého Jeseníku, v horských lesích, kde pryskyřicí voní nejčistší vzduch v republice, v hluboce zaříznutém údolí Bílé Opavy, kde vyvěrají četné minerální prameny, leží studánka zdraví a radosti. Zdraví vracejí čisté přírodní zdroje a radost poskytuje okolní krásná příroda…

Hony na čarodějnice

Nevelké území českého Slezska bylo jedinou oblastí v českých zemích, kd se konaly hrůzné čarodějnické procesy, které děsily okolní Evropu a později i Severní Ameriku po více jak tři století. Historie těchto procesů patří k nejtemnějším zločinům v dějinách Evropy i křesťanství a ještě dnes, s odstupem téměř tří set let nelze pomyslet na tyto činy bez pohnutí…

 

Velké Losiny

V podhorském údolí, kde se stékají dva potoky a podmáčejí okolní louky, stranou hlavních dopravních tras, leží třítisícová starobylá obec Velké Losiny. Z minulých století si do současnosti přinesla tři historické pozoruhodnosti a jednu otřesnou vzpomínku na lidskou krutost, která dostala průchod v děsivých čarodějnických procesech. A právě pro svou slavnou a zároveň neslavnou minulost patří k turisticky nejnavštěvovanějším místům Jesenicka…

Živá voda z Jeseníku

Moravské město v severním podhůří Hrubého Jeseníku se od svého založení někdy v polovině 13. století nazývalo Freiwaldau a s různými hláskovými obměnami si toto jméno udrželo až do roku 1947, kdy už mělo počeštěný název Frývaldov. Od svého založení až do poloviny 20. století to také bylo město převážně německé. S nuceným odsunem Němců po druhé světové válce a s příchodem českých dosídlenců dostalo i nové jméno Jeseník…

Dlouhé stráně

Česko se probouzí do mrazivého prosincového rána. Lidé zapínají rychlovarné konvice, někteří otáčejí knoflíkem přímotopů. Z vozoven vyjíždí jedna tramvaj za druhou, blíží se ranní dopravní špička. V továrnách se rozbíhají stroje. Na velké čelní stěně centrálního energetického dispečinku v pražské Elektrárenské ulici se údaj o spotřebě elektřiny rychle přibližuje údaji o dodávkách z elektráren. Dispečer zmáčkne tlačítko a 250 km daleko se otevírají ventily a široké potrubí hltá hektolitry vody…

Jesenický Klondike

Na slavnou zlatokopeckou minulost Zlaté Hory na Jesenicku dnes jen vzpomínají, i když poslední vozík s horninou obsahující vzácný kov vyjel ze šachty teprve nedávno, v roce 1993. Skončila tak poslední etapa v historii těžby zlata na severu Jeseníků. V porovnání se stovkami let v dávné minulosti bylo ale toto novodobé dobývání jen krátkou epizodou…

Jeskyně Na Špičáku

Prohlídková trasa dlouhá pouhých 230 metrů, prakticky žádná krápníková výzdoba, mohlo by se tedy zdát, že jeskyně Na Špičáku nemá moc co předvést. Tak tomu ale není. Její návštěvníci bývají vesměs příjemně překvapeni a mnozí z nich právě tady zjistí, že krása jeskynních prostor nemusí nutně spočívat jen v bohatství sintrových útvarů…

V údolí Bílé Opavy

Ačkoliv Bílá Opava předává svou vodu Střední Opavě pouhých 13 km od místa, kde pramení, stačí na této krátké pouti obohatit hned několik přírodních scenerií. „To nejlepší z Bílé Opavy“ se však odehrává na prvních pěti kilometrech jejího toku, v romantickém kaňonovitém údolí, jímž bystřina prudce klesá v peřejích, kaskádách a malých vodopádech o více než 700 výškových metrů do Karlovy Studánky. Údolím vede žlutě značená naučná stezka, která překonává hůře schůdná místa pomocí lávek, můstků a dřevěných žebříků, a proto se většinou používá pro výstup…

Jeseníky

Řekne-li se Jeseníky, lidé si obvykle vybaví hory Hrubého Jeseníku, plus mínus nějaké okolí, to ale jen vágně, zpravidla podle vlastní zkušenosti z lázeňského, turistického či lyžařského pobytu. Některé knižní turistické průvodce pak toto zažité pojmenování chápou šířeji a z velké části je ztotožňují s Jesenickou oblastí ve smyslu náplně názvu taxonomické jednotky geomorfologického členění republiky. Jsou tu ale i ochranáři s názvem Chráněná krajinná oblast Jeseníky, která zabírá hlavně Hrubý Jeseník. A pod pojmem Jesenicko se dnes nejčastěji rozumí region zhruba shodný s bývalým okresem Jeseník. Aby to však nebylo jednoznačné, ten se ještě dále dělí na čtyři mikroregiony: Javornicko, Žulovsko, Zlatohorsko a – uhádli jste, Jesenicko…

Rejvíz – evropská chráněná lokalita

Rozlehlá náhorní plošina pokrytá horskými loukami a kolem nich jen lesy. Napříč loukami od východu k západu běží silnice, kterou lemuje pár desítek chalup. To je Rejvíz, horská ves a nejvýše položená obec v Hrubém Jeseníku (778 m n. m.) Skoro až na samém konci vesnice stojí u silnice už od 19. století dřevěná hospoda, známá svou unikátní sbírkou židlí s vyřezávanými portréty štamgastů na opěradlech…

Ve stínu Rychlebských hor

Nejobvyklejší cestu do Javornického výběžku, jež vede od jihu z lázní Lipová, provázejí protichůdné dojmy. Jen co se silnice přehoupne přes sedlo Na Pomezí, obklopí ji zadumaná, do sebe uzavřená hornatina, která se jeví málem jako nejzastrčenější kout světa – podobně jako mnohde jinde na naší hranici. Stačí ale popojet směrem k Javorníku nebo k Vidnavě a krajina se neočekávaně narovnává, projasňuje a otevírá k nedalekým polským nížinám. Jako by k nim chtěla od nás přeběhnout…

Jezero pod sopkami

Čas ještě neodnesl všechny utuhlé lávové slzy, které tady kdysi živoucí sopky v divokém ohňostroji vrhaly do vzduchu. Dnes už stojí ztichlé nad nově vzniklým jezerem, jako by vzpomínaly na tisíciletí své bývalé slávy, kdy si podmaňovaly okolní krajinu…

 

Po kolejích Slezskou Hanou

V kraji, kde svahy Jeseníků a Zlatohorské vrchoviny přecházejí do úrodné nížiny, zvané Slezská Haná, leží Osoblažsko. Výběžek zůstal součástí českého státu i po roce 1742, kdy Marie Terezie po prohrané válce odstoupila větší část Slezska pruskému králi Bedřichu II. Od té doby, s výjimkou druhé světové války, platí dnešní hranice. Centrem oblasti bylo vždy městečko Osoblaha, které prožívalo největší rozmach v 19. století, kdy mělo přes 4000 obyvatel, cukrovar, plynárnu, krajkářskou školu, sídlil v něm okresní soud a celní úřad. Chyběla ale železnice…

V údolí Divokých včel

Kdo viděl filmový debut Bohdana Slámy Divoké včely, mohl se kromě hraného příběhu seznámit také s podmanivou krajinou Sovineckého přírodního parku, s jeho hlubokými lesy, které překrývají strmé kopce, s rozlehlými loukami na dlouhých stráních, se starými alejemi podél opuštěných cest a s vesnicemi, které opouštějí jejich obyvatelé. Jen stáda krav na svažitých pastvinách prozrazují, že v této zdánlivě liduprázdné krajině žijí a hospodaří lidé.

 

Sovinec u Jiříkova či naopak?

Sovinecký přírodní park dostal své jméno po dvou významných lokalitách zdejšího kraje. Předně to je vrch Sovinec (616 m), který je po Jasanu (674 m) druhým nejvyšším kopcem Velkého lesa, nejrozlehlejšího lesního komplexu v přírodním parku. Mnohem známější je však hrad Sovinec, založený koncem první třetiny 14. století, který v minulosti zdejší kraj ovládal…

Bruntál

O založení jednoho z našich nejstarších měst se zasloužil moravský markrabě Vladislav Jindřich roku 1213, ale je možné, že to bylo i dřív. Ve své dlouhé historii byl Bruntál až příliš často dobýván cizími vojsky a co nezničily armády, to pohltily požáry. Přesto v něm zůstalo několik významných stavebních památek, k nimž patří místní kostely, zejména kostel Nanebevzetí Panny Marie s gotickým kněžištěm, několik měšťanských domů na náměstí a především zámek, historická památka nejvýznamnější, jehož věž je po staletí dominantou města…