Sadó – Cesta čaje

S čajem se Japonci seznámili v 9. stol. prostřednictvím Číňanů, ale ve větší míře se začal pít až v 13. stol. Oblíbili si ho nejen buddhističtí mniši, ale také zámožní samurajové, kteří se při jeho pití rádi chlubili drahými porcelánovými šálky dováženými z Číny a Koreje. V 15. stol. se začala formovat ustálená pravidla pro obřadné pití čaje, tvůrcem opravdové Cesty čaje (kromě výrazu sadó se užívá také termín čanoju – „horká voda na čaj“) se ale stal až v 16. stol. Rikjú z rodu Sen (Sen no Rikjú). Čajovému obřadu dal pevný duchovní a estetický základ, opřený o učení zenového buddhismu a vymezený dodržováním čtyř hlavních principů: harmonie (wa), úcta (kei), čistota (sei) a zklidnění (džaku). Důležitá role byla přidělena také estetickému principu wabi, který odhaluje krásu v střídmosti, jednoduchosti a také v nedokonalosti…

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 9/2010