Monské království Dvaravati, s centrem v okolí dnešního Nakhon Pathomu západně od Bangkoku, dominovalo centrálnímu Thajsku od 6. do 11. století. Nezachovaly se žádné architektonické památky, ale víme, že se jednalo o městské státy. Je pravděpodobné, že Monové zprostředkovali Thajcům buddhismus. Po ústupu Dvaravati se Monové udrželi pouze v malém království na severu země poblíž Lampunu. Většina z nich však byla zatlačena thajskou a khmerskou invazí do jižní Barmy, kde se začal naplňovat jejich tragický osud.
Za nejvýznamnějšího panovníka svých dějin považují Monové Rajadhiraje ze 14. století, jenž vládl v barmánském Pegu, za nejtemnější den barmskou invazi z roku 1757, která vyvrcholila masakrem 3000 mnichů a následným exodem do Thajska. Přestože v současnosti existuje na území Barmy malá monská enkláva, její příslušníci jsou vystaveni násilí ze strany vlády. Žije jich tam okolo milionu, sto tisíc Monů našlo útočiště v sousedním Thajsku. Organizace nezastoupených národů, jakési paralelní OSN, uznává Mony jako lidi bez vlastní země…

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 9/2003

Další informace o Thajsku naleznet zde: http://www.sopka.cz