Na přelomu 19. a 20. století čekaly na své objevitele ty nejnepřístupnější kouty Země. Nejpřitažlivější byla Antarktida, na niž si brousilo zuby hned několik států. Když v čele proslulé londýnské Královské zeměpisné společnosti stanul Sir Clements Markham, cestovatel, geograf a publicista, usiloval pochopitelně o to, aby jako první dosáhli jižního pólu Britové. Do roku 1900 se mu podařilo obstarat od vlády, firem a jednotlivců prostředky na vyslání Britské polární expedice. Zbývalo mu už jen najít vhodnou loď a člověka, který by výpravu vedl.
Slávu měl Británii zajistit námořní důstojník Robert Falcon Scott. Kadetem se stal již ve třinácti letech a po žebříčku hodností stoupal rychle a cílevědomě. Na bitevní lodi Majestic mu velel bývalý arktický badatel George Egerton, jenž v něm podnítil zájem o zeměpisné výzkumy a polární kraje. Když byl Scott jmenován velitelem výpravy, bylo mu pouhých dvaatřicet roků. Vyhradil si právo spolurozhodovat o výběru všech dalších členů expedice a energicky se pustil do jejích příprav. Velké prostředky mu dovolily opatřit takřka vše, co si mohl tehdy přát: velké zásoby potravin, nejdokonalejší vědecké vybavení, nejmodernější oděvy i obuv a také loď Discovery, šitou na míru požadavkům expedice. Osud slavné lodi a celé Scottovy výpravy poutavě přibližuje expozice Discovery Point v Dundee. Podrobně líčí historii cesty i další životní příběhy Roberta Scotta. Hlavní hvězdou je však samotná loď, zrestaurovaná do podoby z roku 1925.
Discovery vznikla v loděnicích v Dundee, které měly dlouholeté zkušenosti s konstruováním pevných a robustních plavidel. Byl to jeden z posledních trojstěžníků postavených v Británii. Stavitelé vycházeli z osvědčené konstrukce velrybářských bárek, již přizpůsobili požadavkům vědecké výpravy. Počítat museli s tím, že se loď bude pohybovat mezi ledovými krami. Kormidlo a lodní šroub bylo například možné vtáhnout do trupu lodi, aby nedošlo k jejich poškození ledem. Loď neměla okénka na bocích, jež by oslabovaly stěny v případě ledového sevření. Světlo procházelo do podpalubí prosklenými otvory v mosazných patnících tvaru hřibu, zapuštěných do paluby. Ve dvojité stěně trupu byly schránky naplněné kamennou solí. V případě, že voda natekla dovnitř, smísila se se solí, jež zabr…