Sedíme na štíhlých, elegantních, ale nepříliš pohodlných židlích s vysokými opěradly zad. Obsluhují nás servírky celé v černém, s bílými límečky halenek, bílými lemy krátkých rukávů a s naškrobenými zástěrkami. Čaj i káva tady stojí o něco víc než jinde. Willow Tea Rooms na glasgowské Sauchiehall Street totiž není jen tak nějaká obyčejná čajovna. Je to dílo geniálního Charlese Rennieho Mackintoshe…
Konečně Fort William, jedna z železných závor, držících horaly kdysi rebelské; a nad ním Ben Nevis, nejvyšší štít této země hor, zavalitý a mračný chlapík nad mořským fjordem, protkaný bílými vodopády ze sněhových polí tam na vršku, – a dále hory a hory, gleny a jezera, údolí stínů, strže černých vod, země, kterou Bůh hnětl z tvrdé látky a odevzdal člověku, aby se na ní rval s člověkem; neboť se skalami a vřesovisky se rvát nemůže.
Karel Čapek – Anglické listy…
I když je Tain jedním z nejstarších skotských královských měst, městská práva mu zaručil již roku 1066 král Malcolm III., je překvapivě docela obtížné najít o něm v britských encyklopediích podrobnější informace, v mnohých o něm není dokonce ani zmínka! Královskou chartu však připomíná přímo v centru městečka zahrada s devíti sty růžemi, kterou v roce 1966, u příležitosti 900. výročí, slavnostně otevřelo Její Veličenstvo královna Alžběta, Královna Matka…
Varovaly mne už mosazné tabulky s nápisem „Jen pro členy“ na venkovních lavičkách. Přesto jsem otevřel těžké dveře nadepsané „Jen pro členy“ a ocitl se v rozlehlé vstupní hale obložené dřevem. Když muž v uniformě dotelefonoval, bez zjevného zájmu zvedl hlavu: „Yes?“ Představil jsem se jako novinář a zeptal se, zda bych si pro účely reportáže nemohl prohlédnout klubovnu golfového klubu. „No.“ Jen nahlédnout. „No.“ To mohou jen členové, pokusil jsem se zavést konverzaci a umluvit ho. „Yes,“ usmál se a lehce mi pokynul rukou. Tím směrem byly dveře…
Ve skotské krajině není těžké věřit na pohádky – atmosféra přírodního prostředí se zdá navozovat existenci skřítků a víl, cáry mlhy někdy dokážou vykouzlit fantastické přeludy. K pohádkám patří též královské paláce. Právě takové sídlo se všemi romantickými rekvizitami stojí v údolí řeky Dee – původně královský hrad, dnes neogotický zámek Royal Balmoral. Ozdobné okrouhlé věžičky v rozích mohutné hlavní čtverhranné věže i na postranních křídlech připomínají čepice skřítků a jsou charakteristické spíše pro francouzský stavební sloh. Francie a Skotsko byly během historie „starými spojenci“ (auld alliance), často proti společnému nepříteli – Anglii…
Jedna z evropských rarit, poslední opravdu neponičená výspa přírody, vzácné druhy zvířat a ptáků – tak popisují oblast skotského severozápadu turistické průvodce. Vnímavým návštěvníkům ale tato část Skotska nabízí mnohem více, než hory a liduprázdná zrádná vřesoviště zahalená mlhou. Lidé, kteří dovedou ocenit dramatickou krásu drsné přírody a jsou schopni objevovat neočekávané i za deštivého počasí, budou na tento kout Skotska dlouho vzpomínat…
Rozsáhlá oblast jižního Skotska na jih od Edinburghu někdy návštěvníky překvapí – najdou zde nezkaženou divokou přírodu, zelené kopečky, rychle plynoucí čisté říčky a jejich malebná údolí, opuštěná vřesoviště, ale hlavně bohatství historických objektů. Taková představa Skotska začíná pro mnohé až kdesi severně od města Perth. Blízkost Anglie též znamená, že se Borders snaží mnohem více zdůrazňovat svoji skotskou příslušnost. Právě díky jižním sousedům má oblast velice pohnutou historii – vedly se zde časté války o území, o čemž svědčí mnohé zříceniny hradů a opatství. Úrodná údolí řeky Tweed a jejích přítoků byla stejně jako prosperující města vždy neodolatelným cílem pro nejrůznější nájezdníky…
Pohnutá historie Skotska zanechala bohaté dědictví také v podobě hradů a opevněných sídel. Zvláště hojné jsou tyto památky v oblasti Borders na hranici mezi Skotskem a Anglií a na Vysočině. Z mnoha historických staveb jsou nyní zříceniny, ale překvapivě hodně jich přežilo do současnosti. Často mají úplně jinou funkci než v minulosti: staly se turistickou atrakcí. Záchrana řady starých sídel závisí na bohatých turistech ,mnohdy ze zámoří, kteří rádi zaplatí za iluzi, že se stanou na chvíli zámeckými pány, budou spát v místnosti, kterou kdysi dávno (možná) navštívila korunovaná hlava, a budou jíst v historické jídelně. Vůbec nejlepší reklamou je „přítomnost“ nějakého ducha či romanticky strašidelný příběh z minulosti…
Jméno Trossachs se používá v několika souvislostech. V nejužším smyslu šlo původně jen o úzké údolí (glen) mezi jezery Loch Katrine a Loch Achray. Nyní se název používá pro mnohem větší území, zahrnující krajinu mezi Argyllem a Perthshire na sever od Glasgowa, jejímž společným jmenovatelem je nevšední krása přírody: najdete tu třpytící se lochy, skalnaté hory i zalesněná údolí hrající na podzim všemi barvami. V roce 2002 byla oblast Trossachs spolu s lochem Lomond vyhlášena prvním skotským národním parkem o rozloze 1865 km2…
Národní sebevědomí Skotů se značně zvýšilo zejména poté, co začal fungovat nový skotský parlament v roce 1999. Projevuje se častým výskytem a zdůrazňováním všech atributů, které Skotsko charakterizují, ať už je to vlajka, bodlák nebo kilt…
Ve Fionnphortu na ostrově Mull čekáme s desítkami dalších turistů na trajekt. Od načervenalých žulových pobřežních skalisek je to na sousední Ionu podle jízdního řádu deset minut plavby. Když míli širokou úžinu chtěli překonat mniši z kláštera, stačilo, aby na převozníka hlasitě zavolali…
Krvavá bitva na mokřadech u Cullodenu v dubnu 1746 pohřbila poslední stuartovský pokus o návrat na britský trůn. Potupnou porážkou tak skončilo povstání jakobitů, přívrženců katolického Jakuba II. Anglického, sesazeného z královského stolce. Dlouholeté bouřlivé války vedené jeho synem Jakubem Františkem a později vnukem Karlem Eduardem, řečeným Bonnie Prince Charlie, ale zároveň ukázaly, že postavení vládnoucí hannoverské dynastie není nijak pevné…
Zatímco turisté si od úžasných vodopádů v hlubokém kaňonu řeky Clyde odnášeli krásné zážitky, úspěšný obchodník s látkami David Dale doprovázený vynálezcem Richardem Arkwrightem odtud odešel navíc i s nápadem, jak mohutnou sílu vody využít k pohonu strojů na spřádání bavlny. Tak se zrodil New Lanark….
Zatímco v 70. letech minulého století na předválečné tvrzi Hanička v Orlických horách tehdejší ministerstvo vnitra budovalo protiatomový kryt pro vedení státu, ve skotském Troywoodu vojáci přestavovali podzemní bunkr na regionální sídlo vlády, odkud by řídila zemi v případě jaderného útoku. Byla studená válka…
Když se rodina Athollů před více než sedmi staletími usadila v Strath Garry, v kraji Pertshire, bylo to divoké a nebezpečné místo. Mělo ale velký strategický význam. Kdokoliv držel Blair Atholl, ovládal přístup do pohoří Grampians a cestu na sever do Inverness. I dnes se tato výjimečná poloha vyplácí. Leží na turistických cestách, a tak přitahuje návštěvníky…
Na přelomu 19. a 20. století čekaly na své objevitele ty nejnepřístupnější kouty Země. Nejpřitažlivější byla Antarktida, na niž si brousilo zuby hned několik států. Když v čele proslulé londýnské Královské zeměpisné společnosti stanul Sir Clements Markham, cestovatel, geograf a publicista, usiloval pochopitelně o to, aby jako první dosáhli jižního pólu Britové. Do roku 1900 se mu podařilo obstarat od vlády, firem a jednotlivců prostředky na vyslání Britské polární expedice. Zbývalo mu už jen najít vhodnou loď a člověka, který by výpravu vedl…
Ve světě existuje bezpočet vodních děl, jež umožňují lodím překonat převýšení terénu. Falkirské kolo překonává všechny svým novátorským pojetím, jednoduchostí a elegantním designem. Novodobý div světa vznikl ve Falkirku ve středním Skotsku…
