Sedíme na štíhlých, elegantních, ale nepříliš pohodlných židlích s vysokými opěradly zad. Obsluhují nás servírky celé v černém, s bílými límečky halenek, bílými lemy krátkých rukávů a s naškrobenými zástěrkami. Čaj i káva tady stojí o něco víc než jinde. Willow Tea Rooms na glasgowské Sauchiehall Street totiž není jen tak nějaká obyčejná čajovna. Je to dílo geniálního Charlese Rennieho Mackintoshe.
Požádala ho o to na začátku minulého století majitelka čajovny Kate Cranstonová, jež chtěla nabídnout glasgowským občanům něco jiného než tradiční hospody s pivem a whisky. Mackintosh navrhl interiér, nábytek, nádobí včetně příborů a také oblečení personálu. Willow je česky vrba, motiv vrbového lístku je nenápadným ozdobným prvkem střídmého, ale velmi působivého designu čajovny. Vzhled Room de Luxe o poschodí výš naopak zcela odpovídá svému označení. Dominuje mu stříbrný nábytek a olověné sklo, jasné barvy a opakované vzory. Když Kate Cranstonové zemřel v roce 1917 manžel, prodala čajovnu, jež pak sloužila jiným účelům. Do původního stavu se vrátila po velké rekonstrukci až v roce 1983. V 90. letech dostala originální podobu podle Mackintoshova návrhu také galerie v přízemí budovy a čajovna Willow byla poctěna přizváním do prestižní čajové společnosti British Tea Council, která sdružuje pouze 50 podobných zařízení v celé Británii, z toho jen tři ve Skotsku.
Když Kate Cranstonová svěřila návrh čajovny Charlesu Mackintoshovi, sázela na jistotu. V té době měl už za sebou veleúspěšný projekt nové budovy umělecké školy v Glasgowě, s nímž ve svých 27 letech vyhrál soutěž. První část, která se stala patrně první ukázkou secesního stylu v Británii a Mackintoshovým největším dílem, byla dokončena v roce 1899. Budovy School of Art stavějí na odiv své neomítnuté zdi, díky čemuž vyniká základní materiál. Architekt působivě zkombinoval kámen se dřevem, železem a sklem a fu…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Skotsko