Dříve než veselá pražská společnost v čele s Janem Nerudou začala objevovat Hruboskalsko, putoval zasněnou krajinou Českého ráje náš největší romantický básník Karel Hynek Mácha. Poprvé tudy procházel při cestě do Krkonoš v roce 1833 a okouzlen zachytil podobu opuštěných hradních zřícenin nejen do cestovního skicáře, ale i do své rozervané duše. Český ráj miloval také proto, že z Radimi u Jičína pocházel jeho blízký přítel, předčasně zesnulý Jan Beneš. Pouť k Benešovu hrobu se pro básníka později stala jakýmsi symbolem pomíjivosti lidského života, štěstí a iluzí. „Pocestuji daleko…blíže k místu, kde můj přítel ve věčném snu odpočívá a můj žel se mnou cítiti nemůže. Chci navštívit hrob jeho, jest mi svatý, světější nežli oltář mé ideje…“píše Mácha v dopise své lásce Lori v roce 1834.
Na Jičínsku se měla odehrávat i Máchova historická povídka Valdice, z níž bohužel zůstalo jen nedokončené torzo. Jak hluboce se básník dokázal vcítit do duše krajiny Českého ráje dokládá úryvek ze zachovaného zlomku této historické prózy:
„Rozmanitost byla hlavní vnadou krajiny této: milostná spanilost a vážná velebnost byly v ní spojeny jako v obličeji jarého jinocha, který teď zasmutnělý hleděl v ní. Za ním na půlnoc a vlevo k východu ležely v dálce u velikém půlkruhu hory Krkonošské a temnomodrý stín střídal se po velebných stupních těchto s rudožhavým světlem prvního slunce. Po pravé straně stínily temné kopce Kumburk a Bradlec se svými hrady a za nimi, vysoko nad ně, strměla krásná hora Tábor…Sem tam se míhaly v ranní záři jednotlivé dvory a jiná stavení – buď v ourodné planině, buď ve stínu temnozelených lesů umístěná…“ S Českým rájem je úzce spjata i dosud nerozluštěná hádanka skutečné podoby knížete české poezie. Přestože dnes již takřka s jistotou můžeme prohlásit, že Svatý Jan Křtitel z Maškova obrazu v kapličce na Valdštejně nemá Máchovu tvář, snad ještě kdesi v kraji dosud čeká na své objevení básníkův pravý portrét, o kterém se v dopise zmiňoval Máchův bratr Michal.
Desítky let uplynuly od Máchovy návštěvy Českého ráje, když do Sedmihorek na Hruboskalsku postupně zamířily významné osobnosti české kultury: básník Jan Neruda, herečka Otýlie Sklenářová-Malá, Jindřich Mošna, Eliška Krásnohorská a mnoho dalších. Srdečná, až rozverná atmosféra české lázeňské společnosti zůstala zachycena na žertovném obraze, zpodobňujícím stárnoucího Nerudu v dlouhém kabátě a bačkorách, jak ukryt za listnatým keřem se zájmem přihlíží koupání mladých dívek. Zříceniny hradu Valdštejna si nesmírně oblíbil hudební génius Josef Bohuslav Foerster. Právě zde komponoval oratorium Svatý Václav, sbor o svatých na Valdštejnském mostě, a mnohé další skladby. Snad ve starých ruinách působilo tajemné kouzlo, jež přitahovalo nadané hudebníky. Vždyť už koncem 17. století se na Valdštejně usadil jako poustevník Václav Holan Rovenský, bývalý vyšehradský varhaník a uznávaný autor barokní církevní hudby.
Maloskalsko milovala spisovatelka Karolina Světlá, která tam umístila děj několika svých románů a povídek. Sychrovské pobyty hudebního skladatele Antonína Dvořáka dodnes připomínají oblíbené hudební slavnosti, každoročně pořádané na půvabném novogotickém zámku. Rovensko pod Troskami v létě vyhledával básník Svatopluk Čech. Podnikal dlouhé výlety a psal básně inspirované památkami i dávnou historií kraje. Zvlášť pozoruhodné dílo, zpracované jako rozhovor mezi dvěma věžemi – husitskou Babou a katolickou Pannou, věnoval Troskám, charakteristické dominantě Českého ráje. Nejslavnějším rodákem Sobotky byl Fráňa Šrámek, který se do milovaného městečka pravidelně vracel až do roku 1938 a vedla sem i jeho cesta poslední – na sobotecký hřbitov. Český ráj v 19. století objevili také výtvarní umělci. Divoké skalní scenérie, starobylá středověká sídla, rázovité chalupy či údolí s bujnou vegetací – to byly motivy, které některým našim malířům učarovaly na celý život. Za všechny jmenujme alespoň významné krajináře Aloise Bubáka a Hugo Ullika, na jejichž působivých plátnech můžeme obdivovat mistrně zachycené Trosky, Hrubou Skálu a mnohotvárnou krajinu Turnovska.
Český ráj zůstal po staletí opravdovým rájem nejen pro oko, ale i pro duši všech vnímavých poutníků, kteří do tohoto kraje přicházejí s otevřeným srdcem.
Hledáte ubytování v Českém ráji? Najdete je na: http://www.travelguide.cz
Text DANA MUDROVÁ