Pokud si člověk jen zběžně přečte základní informace o Singapuru, snadno nabude dojmu, že město tvoří převážně lidé a stavby, mrakodrapy, finanční a kongresová centra, sklo, beton a ocel. Stačí však ujet kousek severozápadně od rušné nákupní třídy Orchard Road a vstoupíte do jiného světa. Obrovská plocha Singapore Botanic Gardens není jen nádherným městským parkem, ale také pamětníkem příběhu, jak se z nevelkého malajského přístavu stala moderní světová metropole. Je také jedinou tropickou botanickou zahradou na světě, která je zapsána na seznamu Světového dědictví UNESCO. Důvodem není pouze její estetika a živé sbírky, ale i historický význam a zajímavý vědecký přínos, který ovlivnil ekonomiku velkého kusu jihovýchodní Asie.
Botanické dějiny Singapuru začínají v roce 1822, kdy sir Stamford Raffles, zakladatel moderního Singapuru a nadšený přírodovědec, založil první botanickou zahradu na kopci Fort Canning. Jejím tehdejším cílem byl rozvoj plantážnictví – testovalo se zde pěstování užitkových plodin z jiných koutů světa, jako bylo kakao, káva nebo koření (zejména muškátový oříšek a hřebíček). Tato první zahrada však po šesti letech kvůli nedostatku financí zanikla.
Dnešní botanická zahrada na svém současném místě ve čtvrti Tanglin vznikla v roce 1859. Založila ji Agri-Horticultural Society (Zemědělsko-zahradnická společnost), která proměnila 23 ha poškozeného druhotného lesa a kaučukových plantáží v okrasný park anglického stylu. V roce 1874 převzala správu zahrady britská koloniální vláda a v parku postupně začala budovat výzkumné centrum.
Právě zde na konci 19. stol. došlo k významnému objevu, který ovlivnil historii tropické jihovýchodní Asie. Hlavní postavou byl tehdejší ředitel zahrady Henry Nicholas Ridley, přezdívaný pro svou vášeň k jedné konkrétní dřevině Mad Ridley („bláznivý Ridley“). Byl totiž přesvědčen o mimořádném potenciálu kaučukovníku brazilského. Kaučuk byl v Evropě znám již od Kolumbových výprav, ale praktické využití bylo objeveno až později. Když se na počátku 20. stol. rozjel automobilový průmysl a rychle rostla poptávka po pneumatikách, Ridleyho vizionářství se vyplatilo. Malajský poloostrov se stal největším světovým producentem kaučuku a botanická zah…
Úplné znění článku naleznete zde