Vísecká rychta v Kravařích patří k největším roubeným domům na Českolipsku K typickým představitelům severočeské lidové architektury patří velké roubené domy Českolipska, patrová hrázděná stavení sasko-lužického pomezí a zděné statky Žatecka a Lounska. Oblast Českého středohoří, do níž tyto jednotlivé typy staveb zasahují, bychom tedy mohli s trochou nadsázky označit za volně přístupné, neohraničené muzeum lidového bydlení. Navíc zde můžeme navštívit i opravdový skanzen, který stojí v Zubrnicích nedaleko Velkého Března.

Nenásilné prolínání dvou kultur
Hojnost vhodného rovného dřeva v lesích, dostatek kvalitního pískovce, břidlice i cihlářské hlíny – to vše podnítilo rozvoj tesařského, kamenického, zednického a pokrývačského řemesla na severu Čech. Poněkud jiná situace pro výstavbu vesnických domů byla v Poohří, na Slánsku a Lounsku, kde chyběly rozsáhlé lesy. Na Libochovicku a Budyňsku byl nedostatek kvalitního dřeva katastrofální, což v 17. století vedlo až k zákazu jeho prodeje; proto zde vyrůstaly ponejvíce rozměrné zděné statky. Značný vliv na severočeskou lidovou architekturu mělo vzájemné, nenásilné prolínání české a německé kultury. Do českých vesnic postupně pronikala technika hrázdění; němečtí vesničané zase rádi převzali oblíbený český stavitelský prvek – visutou chodbu neboli pavlač. Dokládá to ostatně i původ používaného německého názvu pawlatsche. Pěkné patrové stavby a efektní kombinace roubené a hrázděné konstrukce se pak pro sever Čech staly typické…

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 12/2003

Hledáte ubytování v Českém středohoří? Najdete je na: http://www.travelguide.cz