K nejmalebnějším přístavním městům na jižním pobřeží Koreje patří Tchongjong. Žije zde asi 140 000 lidí, ale každoročně jej navíc navštíví desetitisíce turistů. Jejich cílem bývá nejčastěji některý z asi 400 větších či menších ostrovů, které jsou součástí národního mořského parku Halljo. Kromě toho sem ale jezdí také kvůli jiné pozoruhodné atrakci: dvoudenní slavnosti připomínající slavné vítězství korejského admirála I Sun-sina nad japonským loďstvem 13. srpna 1592.
Admirál I Sun-sin je jednou z nejvíce uctívaných osobností korejských dějin. Jeho pomníky jsou rozesety po celé zemi. Jeden z největších najdeme v samém centru starého Soulu – na Sedžongově třídě před Palácem zářícího štěstí. Admirál se proslavil za japonské invaze na Korejský poloostrov. Když se Japoncům v květnu 1592 podařilo vylodit u Pusanu a pozemní vojsko o síle asi 150 000 mužů zahájilo postup na sever, I Sun-sin byl jmenován vrchním velitelem korejského loďstva. Jeho cílem bylo zabránit japonským lodím v obeplutí poloostrova, a zamezit tak tomu, aby Japonci z lodí zásobovali své pozemní jednotky. I Sun-sin svedl s Japonci čtyři velké námořní bitvy a rozhodujícího vítězství dosáhl 13. srpna v bitvě u ostrova Hansan nedaleko Tchongjongu.
Korejci šli tehdy do boje s 56 bitevními loďmi, zatímco Japonci jich měli 133. Díky skvělé I Sun-sinově taktice se však Japonci nechali vlákat do léčky, v přímém střetu ztratili 56 svých lodí a byli přinuceni ke zbrklému ústupu zpět k Pusanu. Korejci naopak nepřišli ani o jedinou loď a neměli téměř žádné ztráty na životech. S úspěchem zde nasadili svou „tajnou zbraň“ – tzv. želví lodě. Byly to obrněné lodě pobité železnými pláty, dlouhé 20–30 m a 5 m široké. Na bocích měly po 10 otvorech pro vesla a byly vybaveny asi 20 děly. Na přídi byla zvláštní konstrukce ve tvaru dračí hlavy, z níž se valil hustý dým a nepříteli znesnadňoval orientaci.
Japonská pozemní armáda sice dobyla Soul i Pchjongjang, ale po porážce loďstva se nakonec musela vzdát původního cíle: postupu do Číny a dobytí Pekingu. Admirál I Sun-sin získal za své zásluhy posmrtné jméno Čchungmu, což znamená „Věrný a statečný“. Název Čchungmu později získalo i přístavní město poblíž Hansanu. V roce 1995 zde však sloučením s několika sousedními městy vznikl větší administrativní celek, který nese jméno Tchongjong a jehož je Čchungmu součástí. Tchongjong znamená „Tábor vrchního velení“ a rovněž odkazuje na I Sun-sina. V tomto městě i na samotném ostrově Hansan je dodnes mnoho různých svatyní, soch i dalších památek na slavnou bitvu. Během každoroční slavnosti však žije vzpomínkou na proslulého admirála nejen Tchongjong, ale i široké okolí.
Vše začíná vždy již v pátek večer mohutným slavnostním ohňostrojem. V sobotu dopoledne následují vzpomínkové obřady a konají se i různé akce pro školní děti – např. soutěže v psaní kaligrafických textů. Vrcholem je pak slavnostní odpoledne na místním sportovním stadionu. Na ploše se vystřídá několik tisíc účastníků a vystoupením obvykle přihlíží snad deset tisíc diváků, mezi nimi i řada oficiálních osobností. Jádro tvoří lidé představující středověké korejské vojáky a námořníky, kteří mj. nesou i modely želvích lodí a jsou obklopeni skupinami tanečníků a tanečnic s bubínky a jinými hudebními nástroji. Zvláštní půvab dodávají celé podívané desítky mladých dívek v tradičních korejských šatech čchimadžogori.
Slavnosti je vždy přítomen i mladík ztělesňující I Sun-sina, který z čestného místa přihlíží nejrůznějším tanečním kreacím i závěrečnému „střetnutí“ Korejců s Japonci v šedočerném oblečení, kteří se ohánějí dřevěnými meči, ale není jim to nic platné. Porážce neuniknou. Pochod všech účastníků ulicemi města pak sobotní program ukončí.
V neděli slavnosti pokračují jízdou několika desítek lodí na ostrov Hansan vzdálený od Tchongjongu asi 10 km. Posádky tvoří muži v dobových kostýmech, ale lodě jsou samozřejmě běžná novodobá plavidla. I tak má pohled na plavbu této zvláštní flotily svůj půvab. Závěrečnou tečkou je vzpomínkový obřad v konfuciánské svatyni na ostrově Hansan zasvěcené památce I Sun-sina – muže, o němž Korejci dodnes rádi prohlašují, že byl první, komu se podařilo porazit Japonce dlouho před tím, než se totéž ve 20. stol. podařilo Američanům.