Vzniklo a zhoustlo předivo styků a vazeb včetně těch lidsky nejbližších – dnes žije na Slovensku 47 000 Čechů či Moravanů, v Česku 193 000 Slováků a desítky tisíc dalších, kteří u nás pracují přechodně. Pravda, rozešli jsme se a oddělili hraničními závorami, ale vstupem do Evropské unie staneme opět bok po boku. Slovensko vyniká koncentrací přírodních krás stejně jako díly lidského umu. Říká se, že je dostatečně malé na to, aby se dalo dobře poznat celé, a přitom dost velké, aby obsáhlo téměř všechny přírodní fenomény. Pro nás není neznámou končinou. Mnozí z nás zemi mezi Dunajem a Tatrami poznali důkladně, mnozí důvěrně a některé si prostě podmanila ať již velebností přírody nebo dobrosrdečností prostých lidí. Slovenská krajina je vskutku velice pestrá a rozmanitá. Kromě moře a ledovců nabízí snad vše, co lze v mírných zeměpisných šířkách obdivovat. Jeden z našich předních zeměpisců kdysi charakterizoval Slovensko jako „zemi přírodních protiv – smělých horstev a širých nížin; tam hýří příroda všemi tvary, zde srovnává vše v beztvárnou, ale přeúrodnou rovinu“.
Náš východní soused je nevelkým vnitrozemským státem, ze všech evropských států nejvzdálenějším od moře. Přírodními danostmi shlíží k jihu a s prostorem maďarských nížin spojilo na tisíc let i své osudy. Rozlohou 49 000 km2 se blíží velikosti Čech. Představuje východní výspu integrované Evropy, nicméně Slováci podobně jako Češi běžně hovoří o své vlasti jako zemi v srdci kontinentu. Národní horlivci dokonce označili katolický kostel sv. Jána nad obcí Kremnické Bane za geografický střed Evropy; osazená pamětní deska vydává přání za skutečnost, ale nápad se osvědčil k přilákání turistů.
O Slovensku vtlačeném do hloubi oblouku Západních Karpat panuje představa jako o zemi typicky horské, byť více než pětinu území zabírají nížiny severního okraje Panonské pánve. Národní mýty, pohádky i děje se nicméně spojují s vrchy a horami a dlouho přežíval obraz Slováků jako prostých pastevců a salašníků. Karpaty se pnou velkým obloukem od Dunaje až na hranici s Ukrajinou. Mají pásemné uspořádání, jednotlivá pohoří oddělují údolí řek, které se místy rozšiřují v kotliny. Výška horstev narůstá od flyšových nebo sopečných okrajů do centra budovaného krystalickými horninami. Sedm pohoří přesahuje nadmořskou výšku 1500 m a Gerlachovský štít svými 2655 m n. m. nemá konkurenta v celých Karpatech. Pestrost krajiny souvisí zejména s odlišnostmi geologického podloží. Krajinné dominanty se obvykle vážou na tvrdé dolomity a vápence, ale nejbizarnějšími skalními tvary oplývají žulové Vysoké Tatry, rozlohou nejmenší velehory v Evropě. Jejich ledovcem vyhloubené kary vyplnila oka horských ples. Dalším velice atraktivním prvkem Karpat je krasový reliéf, bohatý na velké jeskynní systémy (evidováno 4134 jeskyní) i povrchové krasové formy. Svahy hor porůstají lesy, které pokrývají o třetinu větší plochu než orná půda a patří k hlavním přírodním zdrojům země. Kromě hor a lesů jsou typickým prvkem slovenské krajiny kotliny, bez výjimky hustě zalidněné a hospodářsky intenzivně využívané. 
Slovensko má necelých 5,4 mil. obyvatel. Tento počet již neroste, neboť poslední tři roky počet úmrtí převažuje nad narozeními. S nevelkým časovým odstupem tak probíhají stejné změny reprodukčního chování jako v Česku, přičemž model rodiny s jediným potomkem se stává běžným i na venkově a šíří se od západu na východ. Z normy se výrazně vymykají jedině Romové závislí v drtivé většině na sociálních dávkách, jejichž výše až do letošního roku souvisela s počtem dětí. Kvalita života vyjádřená souhrnným indexem lidského rozvoje staví SR na 39. místo na světě (ČR je 32.), což je stav mírně horší než u všech sousedů s výjimkou Ukrajiny. Populační těžiště státu leží v nížinách západního a v menší míře i východního Slovenska, které spojují pásy hustého zalidnění mezihorských údolí a kotlin. Lesnaté vysočiny jsou prakticky liduprázdné, nižší vrchoviny oživuje kopaničářské osídlení.
Statistika uvádí 14 národností. K devíti z nich převzala vláda závazky v souladu s evropskou chartou menšinových jazyků. Preambule ústavy vyhlašuje za státotvorný národ Slováky, kteří zcela dominují počtem (86 %) a kromě tří z 50 nových správních obvodů převažují na celém území státu. Přetrvávající značné nářeční rozdíly vědomí národní pospolitosti nerozmělňují. Slováci se rádi poměřují s Čechy a často se vymezují vůči Maďarům, kteří v počtu 521 tisíc (jazykově však o desetinu více) obývají v různé šířce a celistvosti celé jižní pomezí. Představují uvědomělou a politicky semknutou komunitu. Jejich Strana maďarské koalice (SMK) se vzdala svých představ o územní autonomii, ale od roku 1998 má zastoupení ve vládě, kde kontroluje zejména resorty rozhodující o rozdělování většiny státních dotací a nyní i prostředků z evropských fondů. 
Loni získala souhlas se zřízením univerzity Jánose Sélyho v Komárně a usiluje o založení maďarského biskupství. Početně slabé a rozptýlené minority Rusínů a Ukrajinců na severovýchodě se nacházejí v pokročilém stádiu asimilace. Podobně srostli s prostředím i Češi, nejpočetnější v Bratislavě (8000) a Košicích (2800). Hlavně na východě se soustřeďují Romové, z velké části sociálně nepřizpůsobiví, nesmírně chudí, a přitom reprodukčně velice aktivní. K romské národnosti se jich přihlásilo jen 90 tisíc, avšak reálný počet Romů se odhaduje na 400 až 450 tisíc. Představují ohromnou zátěž společnosti, jejich osady připomínají nejhorší koncentrát problémů třetího světa. Spíše než hmotnou pomoc potřebují práci, vzdělání a úspěšné vzory z vlastních řad. Postavení menšin má právně vysoký evropský standard. Jejich jazyky lze např. používat v úředním styku v sídlech s nejméně 20% podílem minority. Podle sčítání z března 2001 je takových obcí 652, nejvíce maďarských (501), rusínských (91) a romských (53). Národnostní vztahy jsou obecně dobré a klidné, sdělovací prostředky vyzvedávají občasné výstřelky, které však neurčují trend. Současný prezident R. Schuster je svým původem karpatský Němec ze Slovenského rudohoří. Slovenská republika se už v ústavě odvolává na cyrilometodějskou křesťanskou tradici. Římskokatolická církev obnovila své někdejší pozice a významně ovlivňuje společenské vědomí. K věřícím se úhrnem hlásí 83 % obyvatel, zatímco v Česku ani ne třetina. 
Slovenská ekonomika prošla po mocenskopolitickém zvratu v listopadu 1989 podobným vývojem jako v ČR. Tři Mečiarovy vlády pěstovaly kult slovenského úspěchu i za cenu dramatického růstu zadlužení státu. Obě vládní sestavy premiéra Dzurindy působí od podzimu 1998 v mezích realistické hospodářské politiky. Současný kabinet přilákal značné zahraniční investice a rád slyší na přirovnání Slovenska ke „středoevropskému tygru“. V lednu tohoto roku odstartoval sérii radikálních daňových a sociálních reforem hodnocených jako velmi odvážné, ale s nejistým výsledkem. Aktuální snížení koupěschopnosti a životní úrovně nižších a středních příjmových skupin je nasnadě. Téměř osmina obyvatel žije v hmotné nouzi, zdaleka nejvíce v Košickém a Prešovském kraji. Průměrná hrubá měsíční mzda 14 365 Sk (2003) je reálně asi o čtvrtinu nižší než v Česku a navzdory posílení kurzu slovenské koruny vyjde dovolená v zemi pod Tatrami stále levně. I běžný turista postřehne velké regionální rozdíly při cestování ze západu na východ. Role metropole v ekonomice je dominantní mnohem výrazněji než pozice Prahy v ČR. Malý Bratislavský kraj soustředil plných 73 % objemu zahraničních investicí, má nejnižší nezaměstnanost (4 %, SR 17 %), zdaleka nejvyšší mzdy a loni odvedl do státního rozpočtu 44 % celkového úhrnu daní. Je jediným regionem, který mírně překonává průměr Evropské unie, zatímco východ země patří do desítky nejchudších oblastí. 
Od rozdělení Československa uplynulo teprve 11 let, ale oba státy se od sebe vzdálily až překvapivě rychle. Kulturní i politické dění v Česku zůstává v popředí zájmu slovenských médií, zatímco česká veřejnost má evidentně jiné zahraniční priority. V samostatném Slovensku proběhl úporný a někdy i dramatický zápas o pojetí demokracie a postavení země v nově formovaném evropském prostoru. Jeho výsledkem je příklon k Západu. Až letos se Slovenská republika stala členem severoatlantického obranného společenství i Evropské unie. Slovensko zažívá hospodářský růst (loni o 4,2 %), jenž se však zatím neprojevil na životní úrovni většiny obyvatel. Sociální pnutí sytí rozpory ve čtyřčlenné vládní koalici, která ztratila většinu v parlamentě a nyní čelí výzvě dubnového referenda o předčasných volbách.
Další informace o Slovensku naleznet zde: http://www.sopka.cz