Kníže Jan II. z Liechtensteinu

Štědrost knížete Jana II.

Uměleckoprůmyslová muzea po celé Evropě se od počátku těšila štědré podpoře významných a vlivných osobností z řad bohatých obchodníků, šlechty i panovnických rodin. Mecenášem a podporovatelem opavského muzea se stal roku 1884 kníže Jan II. z Liechtensteinu poté, co jej o to požádalo muzejní kuratorium.

Kníže byl znám svou štědrostí a dobrotou, jelikož značnou část svých příjmů pravidelně věnoval na veřejné účely: podporoval vědu, umění, školství, nemocnice i pečovatelské ústavy, finančně přispíval na výstavbu veřejných parků, silnic, mostů, vodovodů, škol i kostelů. Právě díky tomu získal přídomek „Dobrotivý“. Když přišla nabídka opavského muzejního kuratoria, kníže Jan II. neváhal a laskavě ji přijal. A ještě téhož roku věnoval do muzejních sbírek více než desítku předmětů. Tehdy však ještě neexistovala současná budova muzea, ve které by mohly být předměty reprezentativně představeny veřejnosti a která by skýtala potřebné prostory k jejich uložení. To se změnilo v polovině 90. let 19. stol. V roce 1895 došlo ke slavnostnímu otevření nové muzejní budovy, při kterém byl kníže Jan II. oslavován jako její velkorysý podporovatel; budova byla totiž vystavěna na pozemku, věnovaném právě knížetem. Od tohoto roku také rapidně vzrostlo množství darů, kterými obohacoval muzejní sbírky. Nad muzeem držel kníže patronát až do závěru svého života; během dlouhých 45 let mu věnoval kolem 500 předmětů vrcholné umělecké produkce z různých koutů Evropy – Německa, Rakouska, Anglie, Maďarska, Nizozemí či Španělska. Knížecí zájem se neomezoval pouze na díla soudobého umění, ale věnoval muzeu práce datované od 13. do 20. stol.

V muzejních budovách v minulosti existovaly veřejné obrazárny, které sloužily nejen k prezentaci obrazů, ale i k výuce. Přímo ve výstavních sálech studenti malířství či amatérští malíři kopírovali díla velkých mistrů, čímž se učili zvládat technické postupy svých předchůdců. Uměleckoprůmyslové muzeum v Opavě disponovalo od svého založení veřejnou kreslírnou, kde se pořádaly grafické a kreslířské kurzy. V roce 1896 vznikla při muzeu i obrazárna. Právě v tomto roce kníže Jan II. věnoval muzeu více než 30 obrazů, čímž prakticky opavskou obrazárnu založil. Byla zde prezentována díla rakouských a německých krajinářů 19. stol., např. Friedricha Gauermanna, Eduarda Peithnera von Lichtenfels či Ludwiga Johanna Passiniho, ale i domácích malířů jako Hanuše Schwaigera, Josefa Kinzela či Adolfa Zdrazily. Jedním z vrcholných děl sbírky je rozměrný obraz Malá hostina od holandského malíře 16. stol. Lucase van Valckenborch. Kníže obohatil malířský fond muzea o téměř 90 mistrovských pláten význačných malířů, z nichž se bohužel ne všechna dochovala do dnešní doby.

Citelné ztráty utrpělo muzeum na konci 2. sv. války. Při osvobozování Opavy byla muzejní budova zasažena leteckou pumou, následně vypukl 23. dubna 1945 v prostorách již poničené budovy požár. Většina knížecích darů byla…

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Opavské Slezsko