Asi to znáte – některá města se dostanou člověku pod kůži, ještě než se v nich stačí pořádně rozkoukat. Přesně tohle mě potkalo v Krnově, a tentokrát jsem ani nemusel dlouze hloubat, proč se to stalo. Jako jedinec odchovaný matkou Stověžatou podvědomě tíhnu k místům s dostatkem kostelních i jiných věží, kde ale zároveň vždy hledám nějakou obdobu Petřína, místa, odkud se lze po tom božím světě pořádně rozhlédnout. A Krnov – voila!
Ovdovělá královna Kunhuta, Záviš z Falkenštejna, Ludwig van Beethoven, Ferenc Liszt, kníže Felix Lichnovský zavražděný ve Frankfurtu nad Mohanem, kompletní osmadvacetisvazková Diderotova encyklopedie, šedesátihektarový přírodně-krajinářský park s Bezručovou vyhlídkou, socha Stojící Evy od Mary Durasové – zdánlivě nesourodý výčet spojuje jeden společný jmenovatel, kterým je zámek v Hradci nad Moravicí…
Když v reakci na sílící ohrožení ze strany sousedních států v čele s hitlerovským Německem začalo prvorepublikové Československo budovat podél svých hranic pevnostní linii, prvními dokončenými články tohoto obranného systému byly objekty těžkého i lehkého opevnění v úseku mezi Bohumínem a Opavou. Ty si pak za války jako prakticky jediné z celé linie naostro zabojovaly, i když ironií osudu v úplně opačné situaci, než pro jakou se s nimi původně počítalo…
Nechat se okouzlit zámkem v Raduni je snadné. Stačí přijet, prohlédnout si zámecké interiéry, projít se parkem, potěšit se malebnou oranžerií. S vědomím poválečné historie těchto míst a vzpomínkou na dobové fotografie ze začátku 80. let minulého století vkrádá se do mysli stále neodbytněji slovo „zázrak“, jakkoli tu můžeme působení nadpřirozených sil spolehlivě vyloučit…
Město Opava, romantické zámky a také objekty linie bývalého československého opevnění – to jsou jedny z nejnavštěvovanějších míst Opavského Slezska, o nichž v tomto čísle najdete samostatné články. Opavské Slezsko ale nabízí i mnoho dalších cílů, které by bylo škoda při jeho návštěvě vynechat…
Opava je spojena s mnoha zajímavými postavami a událostmi. Některé si vybavíme docela snadno, jiné budou pro leckoho určitě překvapením…
Opavský chrám Nanebevzetí Panny Marie si zaslouží pozornost nejen pro svou nepřehlédnutelnost, s níž dominuje oblasti kolem Horního náměstí, ale i z jiných důvodů. Je to jediná konkatedrála u nás a také největší, a podle mnohých rovněž nejkrásnější, ukázka slezské cihlové gotiky, slohu, který v naší zemi není příliš zastoupen…
K nejvýznamnějším kulturním institucím v Opavě patří Dům umění vybudovaný z někdejšího dominikánského kláštera s přilehlým kostelem sv. Václava. Objekt má za sebou pohnutou historii, v níž jednou už nebylo daleko k jeho úplné likvidaci. Po posledních rekonstrukcích provedených již v 21. století však znovu přináší uměnímilovným obyvatelům města i jeho návštěvníkům širokou nabídku nejrůznějších výstav, koncertů, představení a také jeden rekordní obraz s podivuhodným příběhem…
Uměleckoprůmyslová muzea po celé Evropě se od počátku těšila štědré podpoře významných a vlivných osobností z řad bohatých obchodníků, šlechty i panovnických rodin. Mecenášem a podporovatelem opavského muzea se stal roku 1884 kníže Jan II. z Liechtensteinu poté, co jej o to požádalo muzejní kuratorium…
„Ve Slezském muzeu v oddělení třetihor / je bílý krokodýl a medvěd / a liška a kamenní trilobiti / chodí se tam jen tak co noha nohu mine / abys viděl jak ten život plyne…“ Vzpomínáte? Už je to skoro čtvrt století, co Jaromír Nohavica vydal písničku Muzeum. O slovutné opavské instituci se tak dozvěděla i spousta lidí, kteří o ní dříve mnoho netušili…
Opava, v minulosti centrum opavského knížectví a hlavní město rakouského i československého Slezska, dnes osmapadesátitisícové statutární město a centrum turistické oblasti Opavské Slezsko. Sídlo čtvrtstoletí mladé Slezské univerzity a nejstaršího muzea v republice. Navzdory často pohnuté historii, několika velkým požárům a značným škodám, jež sem přinesl závěr druhé světové války, také město s několika zajímavými historickými památkami a místo konání dvou velkých kulturních festivalů. Opava je město, které nabízí víc, než by se mohlo na první pohled zdát…
Všeobecně se ví, že Opavsko je naší nejexponovanější hraniční oblastí v tom smyslu, že tady po staletí docházelo k setkávání a ke střetům značně různorodých vlivů mocenskopolitických, kulturních, jazykových i jiných. Naopak není běžně známo, že také zdejší krajina je hraniční oblastí. Je místem styku dvou geomorfologických celků vyššího řádu a síly, které ji formovaly, byly rovněž hodně různorodé. Na první pohled to ani není znát, jelikož na svou pestrost a rozmanitost přírodní prostředí Opavska nijak hlasitě neupozorňuje…
