Město na řece Ticino, která se nedaleko odtud vlévá do Pádu, na sebe v rovinaté nížině zdaleka upozorňuje vysokými čtverhrannými štíhlými věžemi z cihel. Jednotlivé rody si je údajně stavěly pro to, aby se měli jejich příslušníci kam ukrýt v případě nebezpečí.
Pavia ve středověku svým postavením korunovačního města soupeřila s Milánem. Centrem moci zůstala až do 14. stol. Králové, kteří vládli v severní Itálii, zde byli korunováni železnou lombardskou korunou. Pak město ovládli Viscontiové. Založili v Pavii v roce 1361 univerzitu, po Boloni a Padově třetí nejstarší v Itálii. Její historický areál z 15. stol. v centru města je značně rozlehlý. Posluchárny, studovny, knihovna a další objekty jsou umístěny v několika blocích s arkádovými nádvořími. Busty a sochy na nádvořích připomínají proslulé učitele. Jsou mezi nimi například Alessandro Volta, který objevil princip baterie, anatom Antonio Scarpa či lékař a vědec Camillo Golgi, nositel Nobelovy ceny. Jejich práci připomíná univerzitní muzeum s velkou sbírkou anatomických preparátů, lékařských nástrojů a fyzikálních přístrojů. V Pavii se dnes vzdělává na 20 000 studentů, kteří do starobylého města vnášejí mladický elán i rušný noční život.
Zlaté časy dávno pominuly, středověk ale zůstává v malebné Pavii stále přítomen. Na hlavním náměstí Vittoria přitahuje pozornost Broletto, středověká radnice se zajímavým schodištěm. Náměstí obklopují staré paláce s arkádami, místní obyvatelé i turisté zde posedávají v restauracích a u stolečků pod slunečníky. Sousednímu náměstí Duomo vévodí poněkud těžkopádná, zchátralá katedrála s krásnou kupolí. S omšelým vzhledem stavby kontrastuje působivý interiér. V Pavii objevíte dvě desítky kostelů, mnohdy skrytých v zástavbě okolních domů. Pozoruhodný je například chrám San Michele, románská bazilika z 12. stol. s bohatě zdobeným průčelím. Jeho pískovcovou fasádu zdobí reliéfy zvířat, draků a netvorů. Největší zdejší stavbou vytvořenou ve stylu tzv. lombardské cihlové architektury je obrovská pevnost Castello Visconteo. Mohutný hrad se dvěma věžemi, obehnaný hradbami s cimbuřím, vznikl ve 14. stol. Když přestal plnit svou reprezentační funkci, po staletí sloužil jako kasárna. Dnes v jeho části sídlí muzea a galerie. Pozoruhodný je i krytý most přes řeku Ticino s kostelíkem uprostřed.
Viscontiové se postarali i o nejpřitažlivější turistickou atrakci Pavie. Několik kilometrů za městem stojí Certosa di Pavia. Kartuziánský klášter, jeden z nejzajímavějších evropských klášterů vůbec, je proslulý bohatstvím své architektury, gotické i renesanční, a svou sbírkou uměleckých předmětů. Vznikl v letech 1396–1465, původně jako rodinné mauzoleum slavného rodu. Milánský vévoda Galeazzo II. Visconti požadoval, aby klášterní kostel připomínal milánskou katedrálu. Vyniká proto půvabnou fasádou z mramoru, zdobenou sochami a vlysy. Celý areál se dvěma křížovými chodbami, který dnes spravují cisterciáci, je skutečnou perlou lombardské renesance. Není divu, že se uvažuje i o možnosti jeho zápisu na seznam Světového dědictví UNESCO.
Další články z vydání o Milánu a Lombardii naleznete zde