Stvořidla

Někdy koncem třetihor narazila Sázava při utváření svého povodí na žulovou bariéru vrchu Melechova. Vyhnout se překážce nikudy nemohla a tak výsledkem vynuceného, přes dva miliony let trvajícího kontaktu jejích vod s tvrdou horninou je silně zahloubené údolí mezi Světlou a Ledčí, jeden z nejkrásnějších úseků celého dlouhého toku řeky.

Stvořidla jsou pak v tomto úseku onou příslovečnou třešní na dortu – za obcí Smrčná, a hlavně tam, kde se hustě zalesněné údolí kroutí ve velkém meandru, Sázava protéká řečištěm plným žulových balvanů a přes skalní prahy přepadává ve spoustě drobných peřejí. Ještě za první republiky se v řece těžil kámen a na březích dřevo, ale hned po válce začala být Stvořidla chráněna. V roce 1948 zde byla na ploše necelých 300 ha vyhlášena vůbec první přírodní rezervace na Havlíčkobrodsku.

Romantika zpěněné řeky už dlouhá desetiletí přitahuje turisty, trampy i rybáře (loví tu nejčastěji pstruhy), Stvořidla jsou ale především pojmem mezi vodáky. Pro bezproblémové splutí peřejí ovšem musí být vhodné podmínky, což zas tak často nebývá. Stává se, že je vody málo a lodě je nutné v některých místech přetahovat, naopak při vysoké hladině, hlavně při jarním tání, může jít v silných proudech mezi kameny i o život.

Stvořidla vlastně nejsou nic víc než voda, kameny a les, ale v těchto místech asi skutečně řeka čaruje. Nakonec i stará pověst vidí v pozadí Stvořidel temnou sílu; podle ní je totiž  stvořil čert. Jeden zdejší sedlák mu prý kdysi upsal duši za to, že pekelník zúrodní jeho zanedbané pole, když však mělo dojít k vyrovnání, sedlákovi se do pekla nechtělo a s pomocí svěcené vody na čerta vyzrál. Rozzuřený čert se chtěl pomstít a sedlákovo pole zasypat kameny. Nalámal jich hromadu na nedalekém kopci, jenže když s nimi letěl přes Sázavu, lekl se kokrhání kohouta a kameny upustil do řeky.