Městečko Dale, které leží asi hodinu cesty na sever z Bergenu, proslavil obchodník Peter Jebsen, jenž pocházel ze Šlesvicka. Podnikal v textilní výrobě v Hamburku a později v Bergenu. V roce 1872 se poprvé prošel nenápadnou vesničkou Dale, kterou tehdy tvořilo jen několik farem. Zalíbilo se mu v ní, ale uvažoval hlavně pragmaticky – zdejší vodopád se mohl stát vhodným zdrojem energie pro průmyslový podnik. O sedm let později tu založil textilní továrnu nazvanou Dale Fabrikker, dnešní Dale of Norway.

Pletení má v Norsku dávnou tradici a technika výroby vlněných svetrů se nezměněná používá již od 9. stol. Vlna z norských ovcí je ideálním materiálem pro teplé oblečení nezbytné v dlouhých a chladných zimách. Vlněná vlákna jsou dlouhá a kučeravá, což dodává přízi sílu, lehkost a hřejivost.

Prvním významným mezníkem v historii Dale of Norway byla stavba nové přádelny v roce 1912. Dalším mezníkem bylo v roce 1938 vytvoření příze Heilo, která je spředena výhradně z norské vlny. V roce 1956 vyrobila Dale of Norway první olympijský svetr pro norské sportovce na olympiádě v italské Cortině d’Ampezzo.

Firma zpracovává vlnu z Norsku, ale také ji dováží z Rakouska, Nového Zélandu a Austrálie. Norská vlna je ze všech nejhrubší, vyznačuje se vysokou pružností, velkým objemem a dlouhým vlasem, díky čemuž je pevná, vzdušná a teplá. Firma používá jednak celoroční vlnu s dlouhým vlasem, která méně žmolkovatí a je velice pevná, ale také vlnu podzimní, s kratším vlasem, která má větší objem a pružnost. Surová vlna se nejprve čistí a pak podstupuje dlouhý proces česání a natahování, při němž se prosvětluje a zvyšuje se její trvanlivost. Všechna vlákna, která by mohla žmolkovatět, jsou pečlivě odstraněna. Po této mravenčí práci následuje předení, skrucování do vláken a barv…