Z celkové produkce pouze 1 až 2 % překročí hranice země, a proto tato vína zůstávají na světovém trhu určitou kuriozitou. Stejně jako se Švýcarsko dělí na oblasti jazykové, dělí se i na oblasti vinařské. Jejich hranice jsou více méně totožné s hranicemi etnicko-civilizačních prostorů, které jsou nositeli zavedených gastronomických a vinařských tradic. Plocha vinohradů je úměrná velikosti země a pokrývá asi 15 000 ha. Průměrná roční výroba dosahuje l,2 mil. hl, z toho 55 % tvoří vína bílá.
Francouzské Švýcarsko
Se svými 11 000 ha vinic je západ Švýcarska zdaleka nejproduktivnější vinařskou oblastí země. Téměř polovina z nich se rozkládá na území kantonu Valais, následují regiony kantonů Vaud, Ženevy, Neuchâtelu, Fribourgu a frankofonní oblasti kantonu Bern a Lac de Bienne. Hlavní bílou odrůdou tu je Chasselas (Chrupka bílá), která podle místa vysazení produkuje velmi odlišná vína a její denominace se mění v každém z kantonů: Ve Valais na svazích horního toku Rhôny se jmenuje fendant, v Ženevě perlan, na březích Neuchâtelského jezera neuchâtel, zatímco v kantonu Vaud se jí dostává označení podle jmen vesnic, které představují symboly degustačních objevů: Mont-sur-Rolle, Féchy, Bonvillars, Epesse, Saint-Saphorin, Dézaley, Yvorne, Aigle atd. Zde se vinice rozprostírají převážně na svazích kolem Ženevského jezera a v regionu Chablais (nezaměňovat s burgundským Chablis) v ústí Rhôny. Hlavním kladem těchto „velkých vín“ je, že představují neobyčejnou rozmanitost a věrněji vyjadřují originalitu charakterů místa jejich vzniku než osobitost v celku neutrální odrůdy Chasselas. Přestože Chasselas tu stále zůstává zdaleka nejrozšířenější bílou odrůdou, modré Pinot Noir a Gamay, pocházejícící z francouzských regionů Burgundska a Beaujolais, zaznamenaly v posledních letech velký rozmach. Tato vína jsou prodávána pod jménem odrůdy nebo jako obdržená assemblage, např. „Dôle“ ve Valais. Kanton Valais si stále udržuje světový primát v celkovém počtu pěstovaných odrůd, a to bílých 27 a červených dokonce 30. Nelze říci, že by byly všechny obchodně využitelné. Jejich hlavní zásluha je ale v tom, že v dnešním světě co nejracionálnějšího využití komerčně nejúspěšnějších odrůd a při „kokakolizaci“ chutí v celosvětovém měřítku zůstává ve středu Evropy ostrov, který nám uchránil světové dědictví odrůd na pokraji vyhynutí. Možná, že právě v této vinorodé oblasti si jednou budeme moci zkusit, jak kdysi chutnalo víno…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 6/2003
Další informace o Švýcarsku naleznet zde: http://www.sopka.cz