Nešťastné Archimédovo zvolání „Neruš, člověče, mé kruhy!“ ve chvíli, kdy ho při obléhání Syrákús římský legionář vyrušil v práci na důležitých výpočtech, při nichž si pomáhal geometrickými obrazci nakreslenými v písku, stálo učence život. Voják ho za jeho opovážlivost probodl mečem. I když o smrti věhlasného syrakuského rodáka existuje více verzí, nic to nemění na skutečnosti, že dny slávy Syrákús byly po dobytí Římem sečteny.
Syrákúsy (dnešní Syrakusy, italsky Siracusa) založili na jihovýchodě Sicílie Řekové z Korintu kolem roku 734 př. n. l. Zvolili ostrůvek při pobřeží, který bylo snadné ubránit, se dvěma přírodními přístavy, jež umožňovaly snadné spojení. Jméno mu dali podle místního slova syraco označujícího četné bažiny, jež se v této části ostrova vyskytují dodnes. Syrákúsy se rychle rozvíjely, brzy se odpoutaly od Korintu a jejich obchodní lodě začaly sebevědomě konkurovat dosavadním středomořským velmocem Kartágu a Aténám. Netrvalo dlouho a staly se nejen nejdůležitější sicilskou kolonií, ale současně jedním z vojensky a hospodářsky nejmocnějších měst ve Středomoří. V roce 480 př. n. l. za vlády Gelóna, jednoho z mnoha tyranů, kteří se v čele města vystřídali, porazily ve slavné bitvě u Hímery Kartagince a v letech 415–413 př. n. l. odolaly dlouhému obléhání aténského loďstva, až nakonec s pomocí Sparty rozmetaly armádu nejmocnějšího města pevninského Řecka, pro které představovaly jediného konkurenta ve Středomoří. Při nepovedeném tažení proti Syrákúsám Atéňané přišli o většinu válečného loďstva a zaznamenali další obrovské ztráty, z nichž se již nikdy nevzpamatovali.
Další dvě století si Syrákúsy užívaly svého výsadního postavení. Tvořilo je pět částí – původní Ortygie na ostrově a dále Achradina, Tyche, Neapolis a Epipoli. Žilo zde přes 300 000 lidí a jejich osvícení, byť despotičtí vládci hostili nejrůznější velikány antického světa. V 5. stol. př. n. l. tady našli uplatnění lyrický básník Pindaros a dramatik Aischylos, v 1. pol. 4. stol. př. n. l. několikrát pobýval v Syrákúsách filozof Platón, zhruba o 100–120 let později zde působil Archimédes. Syrákúsy prožívaly zlatý věk, patřily k významným centrům řecké kultury a umění.
Nejslavnější syrákúský rodák Archimédés se do města vrátil po studiích v Alexandrii. Věnoval se matematice a fyzice a učinil řadu objevů. Zatímco jeho ryze teoretické poznatky i dnes ocení jen úzký okruh odborníků, užitečné technické vynálezy vzbuzovaly všeobecnou pozornost současníků. Zabýval se principy činnosti jednoduchých strojů, páky, kladky, nakloněné roviny, klínu a ozubeného kola a formuloval zákonitosti jejich rovnováhy. Mimo…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Sicílie