Město s nejstarším řeckým chrámem, největším řeckým divadlem, nádhernou katedrálou a volně rostoucím papyrem. Potkáte tu i jeho nejslavnějšího syna, Archiméda…
„Často jste slyšeli, že Syrakusy jsou největší z řeckých měst a nejkrásnější ze všech. Je tomu skutečně tak…“ pravil římský politik a největší z řečníků Cicero, jenž v 1. stol. př. n. l. po jistou dobu spravoval Sicílii coby kvéstor. Město na jihovýchodě ostrova bylo synonymem bohatství, kultury a intelektuální velikosti, domovem velkého matematika Archiméda, ale také krutých tyranů. Syrakusy, osídlené v roce 734 př. n. l. řeckými kolonisty z Korintu, rozkvetly díky své strategicky výhodné poloze v prosperující obchodní centrum a nejvýznamnější město ostrova, časem dokonce větší a bohatší než Athény, a posléze i v nejdůležitější město celého Velkého Řecka (Magna Graecia – souhrnné označení všech řeckých pobřežních měst v jižní Itálii a na Sicílii).
Jedním z míst, která vás přenesou do antické minulosti města, je archeologický park Neapolis s pozůstatky nejslavnějších řeckých a římských staveb. V prvé řadě je to řecké divadlo z 5. stol. př. n. l. Jeho hlediště patří k největším, jaká kdy vznikla, má 67 řad rozdělených do devíti sektorů a vešlo se do něj až 16 000 diváků. Právě tady uvedl své tragédie slavný dramatik Aischylos, který Sicílii navštívil na pozvání syrakuského tyrana Hieróna I. Na oslavu „znovuzaložení“ Katánie Hierónem I. pod jménem Aetna (ve skutečnosti vládce vyhnal původní obyvatele města a osídlil ho jinými) napsal dnes ztracenou tragédii Ženy z Aetny a inscenoval tu zřejmě i svou slavnou tragédii Peršané, s níž při její premiéře v roce 472 př. n. l. zvítězil v athénských Dionýsiích. Tato hra vzbudila velký ohlas v celém Řecku, protože neměla obvyklý mytologický námět, ale pojednávala o aktuálním politickém dění (jejím námětem je porážka Peršanů u Salamíny v roce 480 př. n. l.). Své frašky, které stály u zrodu řecké komedie, zde uváděl i Epicharmos.
Nedaleko od řeckého divadla jsou vápencové lomy využívané již v antice nejen k těžbě kamene, ale i jako vězení. Nejznámější je jeskyně Dionýsiovo ucho pojmenovaná tak malířem Caravaggiem, který přišel do Syrakus v roce 1608 po svém útěku z vězení na Maltě. Jméno odkazuje na tvar jeskynního vchodu a na syrakuského tyrana Dionýsia I. ze 4. stol. př. n. l., který podle legendy věznil v jeskyni své politické odpůrce a díky její vynikající akustice odposlouchával jejich rozhovory.
Další z významných památek v archeologickém parku je římský amfiteátr datovaný do počátku císařské éry. Jeho rozměry byly vskutku monumentální, amfiteátr byl asi 140 m dlouhý a 119 m široký, takže šlo o jednu z největších arén pro gladiátorské zápasy na světě. Zapomenout nesmíme ani na pozůstatky obětního oltáře Hieróna II., syrakuského tyrana z 3. stol. př. n. l., na němž bylo o svátcích obětováno až 450 volů. Nejspodnější stupeň jeho podnože je téměř 200 m dlouhý a 22,5 m široký, což z něj činí největší známý oltář antického světa.
V sousedství archeologického parku se uprostřed zeleně nachází Tecnoparco Archimede – muzeum s velkými modely, které ilustrují Archimédovy fyzikální a technické objevy. Návštěvníci si mohou přímo nebo přes 3D animaci vyzkoušet, jak tyto stroje fungují. Největší vědec starověku, vynikající matematik, fyzik, filozof, astronom a vynálezce, se v Syrakusách asi v roce 287 př. n. l. narodil. Archimédés přišel v matematice a fyzice na mnoho objevů, zavedl pojmy jako těžiště a těžnice, vypracoval vzorce pro výpočet objemů těles, zabýval se výpočtem délky kružnice, zkoumal nakloněnou rovinu atd. Všeobecnou pozornost budil svými technickými vynálezy, užitečnými pro město. Připisuje se mu jich na čtyřicet, např. princip páky („Dejte mi pevný bod ve vesmíru a já pohnu celou Zemí“), kladkostroj nebo vodní šnekové čerpadlo. Proslul i svou konstrukcí planetária, ale jak potvrdil pozdější výzkum, například zapalovat římské lodě pomocí zrcadel a slunečních paprsků nebylo možné.
Král Hierón II. Archiméda pověřil, aby navrhl obří loď. Syrakúsii, největší loď klasického starověku, pak podle jeho plánů postavil Archia…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Sicílie