Tajemství Solné komory?

Doslovný překlad výrazu Salzkammergut znamená statek (ve smyslu „majetek“) Solné komory, tedy úřadu ustaveného k ochraně a využití místních solných ložisek. Jejich důležitost byla známa odpradávna; „bílé zlato“ zde těžili Keltové, Římané i jejich následovníci v raném středověku. K prohlášení celé oblasti „komorním majetkem“ došlo za vlády Přemysla Otakara II. roku 1250 a jeho následovníci střežili oblast jako oko v hlavě. Oproti ostatním rakouským zemím se tamní život vyznačoval některými odlišnostmi, mimo jiné též různými omezeními volného pohybu osob, ale na druhou stranu se obyvatelům dostávalo jinde nebývalé péče a výhod včetně osvobození od vojenské služby.
Po celá staletí tak Solná komora se svými vesnicemi a městečky žila stranou většiny událostí, které procházely evropskými zeměmi. Jako kraj prostoupený hlubokou vírou sice ani ona nebyla ušetřena zápasů mezi katolicismem a reformací (na 20 000 protestantů muselo v roce 1734 opustit zemi), ale jinak zde až do moderní doby vládla poklidná venkovská atmosféra. Lákala sem například četné umělce éry romantismu – ne náhodou zde svoji inspiraci hledal například Josef Navrátil, který dokonce před polovinou 19. stol. vyzdobil stěny jedné místnosti zámku v Jirnech fiktivními výhledy na zdejší jezera a města. Tehdy se též rodí turistický ruch a obliba letovisek a lázeňských center, jako jsou Bad Aussee, St. Wolfgang, Bad Ischl, Gmunden a další.
Do městečka Gmunden při výtoku řeky Traun ze stejnojmenného jezera byla v roce 1842 kvůli přepravě soli prodloužena koněspřežná železnice České Budějovice – Linec, která Solnou komoru zpřístupnila přílivu návštěvníků včetně císařského dvora. Lázně Bad Ischl byly místem pravidelných pobytů Františka Josefa a jeho rodiny. Stefan Zweig, jeden z těch, kdo v nedalekém Salcburku hledali útočiště před shonem běžného života, barvitě popsal proměnu celé oblasti z ospalého zapadákova do podoby společensky a kulturně aktivního kraje.
Lidé sem putovali za osobitým kouzlem pobytů v klínu hor, jezer a dalších přírodních krás, o kterých jsme podrobně psali v čísle věnovaném Hornímu Rakousku (ZS 6/2014). Sotvakdo však mohl očekávat, že se právě Solná komora jednou stane dějištěm dramatu, jehož pozadí i nezodpovězené otázky budou zaměstnávat celé generace. Jakou roli hrála Solná komora na sklonku 2. sv. války? A co je pravdy na fantastických konstrukcích, které se po válce vyrojily?

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 8/2020

Shopping Cart