Tequila-chvála magueye

Hlavní ulicí, protkanou koloniálně upravenými hotýlky, přicházíme až na hlavní náměstí s barokním chrámem svatého Jakuba. Polední slunce pálí, teplota vystupuje ke třicítce, a tak rádi využíváme možnost návštěvy městského muzea, ukrytého ve vedlejším bloku domů. Jeho hlavní exponáty nejsou věnovány pouze samotné tequile, ale i rostlině, z níž se tento nápoj vyrábí.
Důležité věci světa se podle indiánských mýtů zrodily s přispěním bohů. Díky nim vznikla i maguey, jak se v Mexiku nazývá agáve. Je to metr i více vysoká rostlina s dlouhými, mečovitými listy, do níž prý vstoupila bohyně plodnosti Mayahuel. Pokud ji člověk poprosí, může mu i dnes darovat svoji krev. Opojné účinky její zkvašené krve okusil nejprve tlacuache, legendární vačnatec, který pak tento nápoj, pojmenovaný pulque, společně s ohněm daroval lidem.
Agáve se rychle rozšířila po celém mexickém Altiplanu a znalosti přípravy pulque se předávaly mezi jednotlivými kmeny. Aztékové dokonce vystavěli bohu alkoholu, Tezcatzóncatlovi, zvláštní chrám. Nápoj byl spojován se silami Měsíce, symbolem umírání a znovuzrození celé přírody, a jeho požití bylo přísně rituální záležitostí. Běžné však bylo i opíjení dětí, například při slavnosti prvního propichování ušních lalůčků trnem z agáve. Hlavní příležitostí k hromadnému popíjení se stávaly oslavy sklizně, kdy všichni dávali najevo svou radost z bohatství přírody. Mimo slavnosti platil přísný zákaz pití alkoholu a ten, kdo jej porušil, byl odsouzen k smrti. Beztrestně mohli pít jen staří lidé, neboť se věřilo, že pulque umožňuje znovuzrození. Vynalézaví indiáni však k alkoholickému kvašení používali i kukuřičná zrna (chicha) či palmový cukr, avšak agáve byla chována v největší úctě. Dobytím Mexika byly porušeny všechny normy dřívější společnosti, včetně pití alkoholu. Konzumace pulque se dokonce stala jedním z ekonomických pilířů místokrálovství. Dávné obřady sice zmizely, ale přesto se na magueyových haciendách podle tradice odpoledne povinně zpívaly písně, zajišťující dobrou fermentaci a následný prodej. Pití pulque se stalo symbolem společenského úpadku, rozšiřovaným i mimo tradiční centra. S rostoucí spotřebou se změnila i forma konzumace, a tak pouliční prodavače s vaky z vyčiněných kůží mladých kozlů postupně nahradily nalévárny, pulqueríe, jejichž počet ještě na konci 19. století značně převyšoval množství pivnic…

Úplné znění článku naleznete v časopise Země světa č. 11/2002

Další informace o Mexiku naleznet zde: http://www.sopka.cz