Dnes oceňovaný umělec může vzpomínat na své dětství s rozporuplnými pocity. V početné rodině s dvanácti dětmi jen málokdy poznal, co je to mít plný žaludek, zato se tam naučil trpělivosti a tvrdé práci. Od svého otce, učitele kreslení na základní škole, jenž se zabýval také sochařinou, pochytil základy, které později sám rozvinul. V roce 1978 opustil armádu, kde působil jako kartograf, a začal se věnovat výhradně tvorbě Buddhů. První výsledky své práce s obavami předkládal k posouzení expertům, ale po zapracování jejich připomínek získával sebedůvěru vedoucí až k dnešnímu mistrovství. Inspirace k dokonalosti ležela nedaleko jeho domova v chrámu Mahathat z poloviny 14. století, kde je uložena jedna z nejobdivovanějších Buddhových soch v zemi, Phra Chinnarat Buddha.
Když se Buddhovi žáci ptali svého učitele, jakou vzpomínku by si měli po jeho smrti uchovat, odpověděl jim prý, že by si měli připomínat jeho učení. Buddhovy sochy proto nejsou zobrazením osoby nebo idolu, ale doktríny, nepředstavují umění, nýbrž posvátné objekty. Žádná není signována umělcem, který ji vytvořil, a musí je požehnat mnichové.
Buddhovu podobu odvozují umělci z posvátných textů, ale každá ze škol si našla vlastní výraz. Buddhova gesta, mudra, mají indický původ a odkazují k různým událostem z jeho života. V Siamu vznikl za vlády Ramy III. seznam obsahující těchto gest asi čtyřicet. K nejznámějším patří bhúmisparšamudra, sedící Buddha s levou rukou v klíně a pravicí se dotýkající země. Gesto představuje výjev, kdy Budha přivolal bohyni země, aby odolal vábení představovanému bohem Márou, ztělesněním zla. Dhjánimudra je gestem meditace a způsobem, kterým buddhisté meditují dodnes. Ruce spočívají v klíně dlaněmi vzhůru, pravá nahoře, palce přitom směřují k sobě, dotýkají se, a tvoří tak mystický trojúhelník. Vitarkamudra, gesto učení, symbolizuje Buddhovo první veřejné kázání k pěti asketům. Ruce jsou položeny na hrudi, palce se dotýkají ukazováčků.
Při výrobě Buddhů se používá metoda ztraceného vosku, dokonalý výsledek zaručuje přesné pokrytí a vyleštění vosku obklopujícího základní formu. V žáru pece roztavený vosk odteče a uvolní prostor, do kterého se postupně od hlavy jako nejposvátnější části celého těla nalévá bronz.
Odlévání Buddhů je posvátným rituálem odehrávajícím se za přítomnosti devíti buddhistických mnichů a jednoho brahmánského kněze. Celý akt zpravidla začíná v příznivý čas devět hodin devět minut ráno a doprovázejí ho obětiny v podobě vařené vepřové hlavy, květin devíti barev a ovoce devíti druhů, jejichž názvy se zvukově podobají thajským výrazům pro příznivé události. Dílnu Thawee Buranakhatea zaplňují desítky Buddhů v různém stadiu rozpracování. Přípravné práce obstáravají jeho pomocníci, samotný mistr přichází až nakonec, aby sochám vtiskl jejich závěrečnou podobu. Takovou, která se přiblíží velebné kráse ukryté v soše Phra Chinnarat Buddhy z jeho rodného Phitsanuloku.
Další informace o Thajsku naleznet zde: www.sopka.cz
Pavel Zvolánek