V rakouském severním pohraničí, které sousedí s jižní Moravou, najdeme v hlubokém zalesněném údolí řeky Dyje skoro miniaturní národní park Thayatal. Má rozlohu pouhých 14 km² a byl symbolicky vyhlášen 1. 1. 2000. Status národního parku získal i proto, aby se spolu s moravským národním parkem Podyjí stal součástí přeshraničního národního parku, který je vzácným příkladem téměř původní přírody uprostřed střední Evropy.
Jeho předností je velké bohatství živočišných i rostlinných druhů, protože na tomto území se nejen prolínají mírná a teplá klimatická zóna, ale zároveň se tu stýká středoevropská oblast listnatých lesů s lesostepní panonskou vegetací. A tak tu například rostou v různých biotopech jak vzácný panonský druh kosatec různobarvý, tak i největší středoevropská orchidej střevíčník pantoflíček. V hlubokém, stinném lese hnízdí plachý čáp černý a na teplých jižních skalách se vyhřívá ještěrka zelená, která sem pronikla z jihovýchodní Evropy. Ovšem královnou Thayatalského parku je kočka divoká, která se po staletích do zdejších lesů zase vrátila. Těší se tak velké pozornosti, že má dokonce na internetu i svou webovou stránku. Ale přes řeku, na Moravu, se jí zatím nechce.
Přírodovědně i turisticky je hodnotné nejen území parku, ale také široký prstenec okolní dolnorakouské krajiny s jejími historickými vesničkami, vinicemi a teplými vřesovišti.
Spojnicí i rozdělovníkem obou parků je mocně meandrující řeka Dyje, která se na rakouském území jmenuje Thaya. I když by se mohlo zdát, že jména jsou si nepodobná, opak je pravdou. Základem obou je prastarý, ještě indoevropský kořen dheu, což bylo obecné označení toku. Slované si výraz už v 7. stol. přizpůsobili na Dyja, Němci ho upravili na Taja.
Dyje se také stala už od raného středověku významnou hraniční řekou. Jako by byla pro tuto úlohu předurčena – jejími pramennými zdrojnicemi jsou dvě „malé“ Dyje: Deutsche Thaya a Moravská Dyje. Obě se stékají na rakouském území pod hradem Raabs, česky zvaným Rakousy, jehož jméno se už v dávných dobách stalo zejména pro Čechy symbolem i pojmenováním celého Rakouska. A nebyl to jen hrad Raabs, v jehož staleté historii najdeme události, které ovlivňovaly jak české, tak i rakouské dějiny. Od 11. stol. vyrůstalo na obou březích pásmo pohraničních opevnění, které postupovalo od Vranova k Novému Hrádku na moravské straně a od Hardeggu k pevnosti Kaja na rakouských březích. Všechna tato místa jsou dnes vděčnými turistickými cíli a vedle jiných skalních ostrohů nabízejí především okouzlující vyhlídky do říčního údolí i na okolní krajinu.
Malý park Thayatal zahrnuje pouze kaňonovité údolí řeky Thaya a pod hradem Hardegg i přilehlé ústí potoka Fugnitzbach. Pro jeho reliéf jsou charakteristické skoro kolmé skalní stěny a strmé údolní svahy, protože Dyje se zařezává do krajiny mnohde až 100 m hlubokým kaňonem. Jen místy, na dně údolí, leží na akumulačním břehu…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Dolní Rakousko