Na rozdíl od většiny jiných hlavních měst nemá Tirana dlouhou a slavnou historii. Prameny se o ní až do 17. stol. zmiňují jako o vesnici, teprve okolo roku 1614 získává alespoň rámcově podobu většího sídla – rozrůstá se o trhové náměstí a náboženské budovy. Během národního obrození Tirana nehrála žádnou významnější roli a až do roku 1920, kdy byla prohlášena hlavním městem Albánie, stála spíše v pozadí.
Teprve s růstem počtu obyvatel v meziválečné době se začala Tirana měnit v opravdové hlavní město země. Tehdejší nová výstavba realizovaná s italskou pomocí se však do dnešních dnů nedochovala – smetla ji komunistická přestavba zahájená ve 40. letech. Rozšiřování města se ale nezastavilo dodnes. Tirana tvoří s Dračem prakticky jedinou propojenou aglomeraci, v níž žije skoro polovina obyvatel země. V Tiraně sídlí prezident, parlament i další významné instituce jako Akademie věd, Národní divadlo či Národní muzeum. Výstavba jako by se v některých čtvrtích zbláznila; vedle rozpadajících se paneláků a činžovních domů pamatujících italskou éru vyrůstají moderní mrakodrapy, co nestačil zničit komunistický režim, to často stihne dnešní demokratická vláda.
Současná Tirana je nové město, v centru okolo Skanderbegova náměstí (Sheshi Skënderbej) najdeme jen málo staveb starších 100 let. Po demolici nádherné budovy Národního divadla z roku 1939 zbyla v centru už jen mešita Etʼhema Beje (Xhamia Etʼhem Bej) z přelomu 18. a 19. stol. Zvenčí zaujme nápadným minaretem, uvnitř pak nádhernými freskami. Jeden z kaligrafických nápisů ji dokonce přirovnává k chrámu Hagia Sofia v Istanbulu, když říká, že dala městu věčnou krásu tak, jako ji Hagia Sofia dala Istanbulu. Za mešitou se tyčí hodinová věž (Kulla e Sahatit të Tiranës), z níž je celá dynamická metropole vidět jako na dlani.
I přes absenci historických památek však Tirana stojí za návštěvu kvůli zážitkům a památkám naprosto jiného druhu. Komunistický režim devastující Albánii 45 let sice zanechal zemi zruinovanou lidsky i finančně, hlavní město ale mezitím proměnil v „město měst“, kterému tehdy jinde v Albánii nebylo rovno. Stranická nomenklatura se uzavřela ve čtvrti Blloku, kterou 21. stol. proměnilo v srdce metropole; po setmění přitahuje turisty i místní nočním životem, přes den mnoha kavárnami, restauracemi i luxusními obchody. Přejdeme-li přes řeku Lanu, narazíme na prodlouženou ruku Blloku, obchodní centrum Tajvani. Obyvatelé Tirany si u Tajvani dávají sraz tak jako Pražané na Václ…
Tirana
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Albánie