Zvědavost nám však nedala. Toto důmyslné zařízení pověšené vysoko nad vodou zde vybudovala správa Národního parku Kahurangi poměrně nedávno. Slouží turistům v době dešťů, kdy může voda prudce stoupnout. Podle málo prošlapané a neprosekané stezky to asi zase tak často nebývá. Do málo navštěvovaných hor Matiri Range na severozápadě Jižního ostrova jsem se chystal už od mé první návštěvy Nového Zélandu. Během speleologické expedice jsme se tehdy několikrát dívali z hřebene hory Mt. Owen jihozápadním směrem na velice ostře ohraničenou náhorní planinu a představovali si, jak to tam asi vypadá. Nikdy nám však nezbyl na dlouhý výlet čas. Tentokrát jsme si již v našem expedičním programu návštěvu planiny přímo naplánovali.
Z poslední farmy, kam se dalo dojet autem, vede k jezeru Lake Matiri relativně pohodlná cesta, která byla zřejmě kdysi zbudována za účelem těžby dřeva. Ačkoliv se nám o jejím vzniku ani o historii této části hor nepodařilo nic vypátrat, odhadovali jsme její stáří na začátek 20. století. Velice nás tedy v jednom místě udivily mohutné travertinové náteky a hrázky nejen v zářezu cesty, ale i na cestě samotné. Mocnost travertinu byla v některých místech až 70 cm a větve zarostlé ve vápnité hmotě svědčily o rychlosti jejího růstu.
Míjíme malou, nově zrekonstruovanou turistickou chatku, umístěnou na nádherném místě nad jezerem Matiri. Stany stavíme přímo na výplavovém štěrkovém kuželu u jezera. Vodní plocha je plná ptáků a na hladině je živo. Když se přiblížíme, dávají hlasitě najevo svoji nevoli z naší přítomnosti. Překvapuje nás, že odtok z jezera není vodopádem, jak jsme vzhledem k níže položené řece pod jezerem předpokládali, ale že se voda cedí mezi skalními bloky a zbytky staré čelní morény. Podle povodňových čar na břehových porostech se dalo usuzovat, že hladina jezera může stoupnout až o tři metry a že morénový materiál moc propustný není. Uléháme po mnohahodinovém pochodu s vědomím, že podle poslední předpovědi počasí se má rozšiřovat tlaková výše, a že v noci snad nebudeme muset urychleně evakuovat naše stany. Ale na Zélandu si člověk s počasím nikdy nemůže být jistý.
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 3/2004
Další informace o Novém Zélandu naleznet zde: http://www.sopka.cz