Prakticky v srdci města, mezi radnicí a hlavním nádražím, se rozkládá jedna z kodaňských institucí, zábavní park Tivoli. Vloni oslavil 175. narozeniny a nezdá se, že by se chystal do důchodu.
Není nikterak výjimečné, když se o parku Tivoli v Dánsku hovoří či píše jako o národním pokladu. Při nezúčastěném pohledu zvenčí se to může zdát trochu přehnané v případě zařízení, které se snaží připravit své návštěvníky o co nejvíce peněz, za které jim hlavně nabízí, že je bude točit, obracet, strkat a všelijak jinak s nimi pohybovat, nejlépe v závratných výškách, velkých rychlostech a při pozoruhodném přetížení. Jenže oni to všechno dobrovolně, ba s nadšením podstupují, a protože jich sem v posledních letech chodí ročně více než čtyři a půl milionu, dostal se park Tivoli na pátou příčku v žebříčku nejnavštěvovanějších evropských zábavních parků. Nikdo mu už také neodpáře skutečnost, že je to druhý nejstarší zábavní park na světě. Starší je jen Dyrehavsbakken nějakých 10 km odtud na sever, na samém okraji Kodaně, který se pyšní tím, že jeho počátky sahají do neuvěřitelného roku 1583. Jak vidno, láska Dánů k tomuto typu zábavy má hodně hluboké kořeny. A když k tomu připočteme, že se tu prý nejen Hans Christian Andersen inspiroval k napsání pohádky Slavík, ale hlavně o sto let později Walt Disney k vytvoření svého zábavního parku Disneyland, vyjde nám, že slova o národním pokladu vlastně nejsou až tak nadnesená. A to se původně park Tivoli plánoval na pět let.
Právě na pět let dostal zakladatel Tivoli, Johan Bernhard Georg Carstensen, první nájemní smlouvu na pozemky v předpolí tehdejších kodaňských hradeb od krále Kristiána VIII., kterého údajně přesvědčil myšlenkou, že když se lidé baví, nepřemýšlejí o politice. A tak byl 15. 8. 1843 otevřen park nesoucí zpočátku jméno Tivoli & Vauxhall, inspirované pařížskou Jardin du Tivoli a londýnskými Vauxhall Gardens. Od počátku nabízel vlastně totéž, co nabízí dnes, i když pochopitelně v podstatně jednodušším provedení – zábavní atrakce, restaurace a kavárny, hezky upravené zahradní partie, divadelní a hudební scény. Už v roce 1844 pronesl Carstensen prorockou větu: „Tivoli nebude nikdy hotové.“ I když se po prvních pěti letech v parku dále osobně neangažoval, Tivoli pokračovalo a vzkvétalo.
Nejstarší stavbou v dnešním parku je Divadlo pantomimy, které bylo postaveno v čínském stylu už v roce 1874. Dodnes se v něm hraje, dokonce několikrát denně. Jeviště je v budově, „oponu“ tvoří roztažený ocas mechanického páva, diváci přihlížejí pod širým nebem. Kdo přijde včas, usadí se na lavičkách uspořádaných do několika řad, ostatní stojí na louce okolo. Hned od svého otevření měl park také horskou dráhu, na které trvala jízda sedm vteřin. V roce 1914 byla nahrazena novou, která funguje dodnes. Zároveň jde o jedinečnou technickou památku, jednu z nejstarších dřevěných horských drah na světě a jednu ze sedmi, kde s každým vagonem jezdí brzdař. Na trase dlouhé 720 m dosahuje maximální rychlosti 50 km/h a tematicky je skutečně laděná jako jízda horskou krajinou. Na opačném konci spektra atrakcí je druhá „horská dráha“ v parku. Uvozovky jsou použity záměrně, protože tento český výraz její charakter úplně nevystihuje, nicméně jde o atrakci z kategorie anglicky nazývané roller coaster, což se jako horská dráha překládá. Jmenuje se Démon (Dæmonen), pochází z roku 2004 a patří k bezpodlážkovým drahám, neboli nohy účastníků jízdy visí volně do prostoru. Je dlouhá 564 m a dosahuje se na ní rychlost až 77,2 km/h. Na trase jsou tři „vzrušující prvky“ – klasický vertikální přemet, Immelmannův přemet (poloviční přemet s polovičním výkrutem) a zero g-roll, tedy obrat o 360° během stoupání a následného klesání, který dovolí pasažérovi zažít chvilkový stav beztíže. Komu to nestačí, má od roku 2017 další možnost – za příplatek absolvovat tohle všechno s brýlemi pro virtuální realitu, které mu z jízdy udělají průlet starou Čínou, kde draci chrlí oheň, hemží se nejrůznější démoni a odpalují ohňostroje.
Milovníci adrenalinu by zcela jistě neměli vynechat také nejnovější atrakci uvedenou do provozu v roce 2018. Jmenuje se Tik Tak a slibuje cestu časem a prostorem. V zásadě jde o kolotoč točící se velkou rychlostí, na jehož nakloněné plošině jsou dvoumístné sedačky, které se samy také nejen otáčejí, ale rovněž překlápějí. Pokud si chcete vyzkoušet, jaké to je, když na vás působí přetížení blížící se 4G, jste na této atrakci správně. Proti tomu je takový Star Flyer, rovněž velmi populární atrakce otevřená v roce 2006, neškodnou zábavou. Jde vlastně o obří řetízkový kolotoč, který se za jízdy pohybuje ještě také nahoru a dolů po 80 m vysokém stožáru.
Park samozřejmě nabízí také nejrůznější kolotoče pro menší a malé děti, autodrom, mnohé „pouťové“ atrakce jako střelbu z luku, házení kroužků na válečky, házení míčem na basketbalové koše, dokonce i hernu s klasickými výherními automaty, jízdu na lodičkách po jezírku, spoustu nejrůznějších restaurací, stánků a barů, prodejnu typických dánských cukrovinek, letní otevřenou scénu, kde se konají koncerty i různé zábavné pořady, krytou koncertní síň, ba i akvárium (platí se zvlášť a nabízí toho velmi málo, pouze jedinou 30 m dlouhou mořskou nádrž s betonovými dekoracemi a kuriózní směsicí korálových a pelagických ryb, doplněnou třemi nádržemi menšími, dvěma mořskými a jednou sladkovodní s hejnem piraní). Návštěvu Tivoli se vyplatí naplánovat na podvečer. Jakmile se začnou s nastupujícím soumrakem rozsvěcet lampy, lucerny a obrovské množství barevných žároviček po celém areálu, získá park zcela jedinečnou atmosféru. Rozlehlá bílá budova postavená roku 1909 v historizujícím maurském slohu, v níž je dnes hotel Nimb, vypadá, jako by sem právě přilétla na létajícím koberci odkudsi z Orientu. A slepičky ve voliéře u koncertní síně se ukládají k spánku do kurníku v podobě antického pavilonu. Ostatně, proč ne.
Další články z vydání o Kodani naleznete zde