V nejužších uličkách

Sé Patriarcal

Střídmé denní světlo vstupující úzkými okny ani řada rozsvícených reflektorů na pravé empoře potemnělý interiér příliš neprosvětlují. Mohutné pilíře oddělují hlavní loď s valenou klenbou od postranních lodí zaklenutých klenbami křížovými. Velebně monumentální prostor připomíná spíše pevnost než chrám, stejný dojem ostatně skýtá i pohled zvenčí. Lisabonská katedrála Panny Marie, zkráceně Sé, je z větší části ukázkou raně románského kostela pevnostního typu, který stojí uprostřed portugalské chronologické řady začínající katedrálou v Coimbře a končící katedrálou v Évoře. Navíc se při její stavbě uplatnily bezprostředně i zahraniční vlivy – král Afonso Henriques ji nechal stavět namísto velké mešity ihned po dobytí Lisabonu v roce 1147 a jejím prvním stavitelem byl normanský páter Robert. Jeho krajan Gilbert z Hastingsu se pak stal prvním lisabonským biskupem nové křesťanské éry.
Západní průčelí katedrály, jež působí se dvěma masivními věžemi a cimbuřím jako pevnost sama, je však mladší, vzniklo až po zemětřesení v roce 1380. Drobnější úpravy směřující ke zvýšení starobylého románského dojmu pak pocházejí dokonce až z doby Salazarovy vlády. Gotická je rovněž východní část katedrály – chór s ochozem a věncem kaplí a také křížová chodba za nimi. Její jižní rameno zřícené při zemětřesení v roce 1755 již nebylo obnoveno. Už 20 let probíhá v rajském dvoře archeologický výzkum, při němž se našly památky fénické kultury, kousek římské ulice, vchod do arabského domu i pozůstatky staré mešity. Součástí chrámového pokladu je relikviář s ostatky sv. Vincenta, jednoho z dvojice lisabonských patronů. Ten druhý, sv. Antonín z Padovy, má svůj kostel přímo naproti západnímu průčelí katedrály, údajně v místech, kde stával na konci 12. stol. jeho rodný dům. Připomenout si ho ale můžeme i v katedrále. V maličké kapli vlevo od hlavního vchodu stojí románská křtitelnice, v níž byl prý Antonín pokřtěn. Levou stěnu kaple zdobí naivistický obraz na azulejos z 18. stol., který zachycuje populární výjev – sv. Antonín káže na pláži u Rimini rybám, jež zaujatě poslouchají, zatímco obyvatelé města kazateli naslouchat nechtěli…

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 9/2014

Shopping Cart