Vatikán

V Evropě není žádná jiná země, jež by mohla prokázat nepřerušenou tradici, jako právě Vatikán. Obřady a rituály odvozující svůj původ z počátků našeho letopočtu, titul jeho vládce Pontifex Maximus, Nejvyšší stavitel mostu, převzatý z dob antického Říma, a navíc fakt, že se jedná o poslední absolutistickou monarchii v Evropě, ukazuje, jak zvláštní státní útvar přetrval celá tisíciletí. To, co je dnes nazýváno Statto della Citta Vaticano, vznikalo staletí na troskách Západořímské říše. Poté, co se světská moc na západě zhroutila náporem germánských kmenů roku 476 n. l., zůstala zde jediná mocenská struktura, ve které přetrval zčásti i antický stát. Katolická církev jako jediná instituce v těchto dobách zmatků zachovala alespoň zčásti jazyk a tradice římského impéria. Ve chvíli, kdy Řím po založení Konstantinopole přestal být sídelním městem císařů, vyniklo jeho postavení jako sídla patriarchy západu, biskupa římského, papeže. V nejstarší křesťanské tradici bylo pouze pět měst, která se mohla chlubit titulem patriarchátu: Jeruzalém, Antiochie, Alexandrie, Konstantinopol a Řím. Postavení Říma se ovšem hned od počátků chápalo jako výjimečné. Nejenom proto, že je hlavním městem, ale především že zde jsou hroby obou „apoštolských knížat“ – svatého Petra a Pavla.
Byl to samozřejmě sv. Petr, první ze sboru apoštolů-biskupů, a tedy i první papež, na kom stavěla prastará tradice důležitost Říma a těch, kteří po něm usednou na jeho místo. Petrovský primát se stal primátem papežů. To sice uznávali všichni, ale každý tomu dával trochu jiný význam. Zatímco zbývající čtyři patriarcháty na východě rozuměly tomuto prvenství pouze jako čestné funkci „prvního mezi sobě rovnými“, v Římě moc „svazovat a rozvazovat“ chápali doslova. Papežské ambice vládnout celé církvi narážely často na odpor a trvalo celá staletí, nežli se daly uplatnit i na západě. Nepochybně k tomu přispělo vytvoření mocenské základny, jakou byl církevní stát.
Na samém počátku stojí dar císaře Konstantina – dům na Lateránu, dnes nazývaný Lateránský palác, kde papežové sídlili až do 15. století. Proto ten, kdo chce sledovat vývoj papežství, musí zamířit nejdříve sem. Nejenom palác – dnes je v části muzeum raně křesťanského umění – ale především přilehlá bazilika sv. Jana je nanejvýše zajímavá. Právě tato stavba je dodnes vlastním chrámem papežů, a nikoliv Svatopetrská bazilika…

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 11/2003

Další informace o Vatikánu naleznet zde: http://www.sopka.cz

Shopping Cart