Losos se v posledních letech stal i v naší konzervativní kuchyni vysloveně módní záležitostí. Výrazy jako „omega-3 nenasycené mastné kyseliny“ se stávají zaklínadlem, aniž by se často braly v úvahu rozdíly v jejich obsahu mezi různými druhy lososů a mezi rybami z faremních chovů a z volné přírody. Mnozí odborníci doporučují dávat přednost těm druhým, ale třeba takový atlantský losos obecný se z volného moře na evropské trhy prakticky nedodává. Většina lososů z přírody, jež se objevují na českých pultech, pochází z Pacifiku a nese různá exoticky znějící jména, která zákazníky často matou. A tak se chvilku věnujme tomu, co každý indiánský kluk z Aljašky zná lépe než malou násobilku.
Aljaška je rybářským rájem. Když nastane období tahu lososů, zaslechnete slovo salmon na každé benzinové pumpě. Většina rybářů však své úlovky nazývá podle jednotlivých druhů tak, jak se označují v angličtině nebo v původních indiánských jazycích. Vědecká jména většinou zohledňují staré ruské názvy, které ostatně přešly i do oficiálního českého názvosloví.
Pacifických lososů existuje celkem sedm druhů, ale dva z nich se vyskytují pouze u asijského pobřeží. Do aljašských řek připlouvají zástupci pěti druhů.
Největší, nejžádanější a podle gurmetů i nejchutnější je king salmon, „královský losos“, indiánsky zvaný chinook, česky losos čavyča. Kromě toho, že je velmi chutný, patří i k nejkrásnějším loveckým trofejím. Na některých fotografiích pózují lovci s opravdu kapitálními jedinci, kteří mohou dosahovat délky přes 1 m a hmotnosti 30–40 kg. Právě maso tohoto druhu má vysoký obsah omega-3 nenasycených mastných kyselin a velmi často se objevuje na jídelních lístcích v restauracích.
Dalším druhem, se kterým se můžete setkat v restauraci a který je téměř stejně chutný, je silver salmon neboli coho, česky losos kisuč. Oproti královskému dosahuje „stříbrný losos“ sotva poloviční velikosti. Rekord na Aljašce je 12,5 kg, ale odjinud jsou známy úlovky až šestnáctikilové…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Aljaška