Velký mág Salvádor Dalí

Byl snad největším provokatérem a mystifikátorem dvacátého století. V jeho rodném městě Figueras se například o něm vypráví, že na jednu městskou oslavu přišel v dobře upečeném turbanu, který se nápadně podobal houskám místních pekařů, pletýnkám jakoby svázaným do uzlu, jen byl o poznání větší. Ale kdoví, jestli je to pravda. Legendy a nejroztodivnější historky se o Salvadoru Dalím vyprávěly už za jeho života a většinu z nich si sám vymyslel a rozšiřoval. Tou poslední z celé řady mystifikací bylo oznámení své vlastní smrti. Zpráva se bleskově rozletěla do celého světa a druhý den ji musela média dementovat. Dalí jen chtěl vědět, jak bude svět jednou na jeho smrt reagovat.
Běžný návštěvník figueraského muzea má většinou o slavném místním rodákovi jen velice omezenou představu. Ti vzdělanější asi viděli pár jeho obrazů ve světových galeriích, ale spíš jsou známé jen reprodukce několika jeho nejznámějších děl. Ale i tak asi málokdo k nim zůstal lhostejný. Jejich vyzývavé, fantaskní kompozice vyvolávají bouřlivé emoce – šok, odpor, pohoršení, údiv nebo i okouzlení.
Když vás někdy Dalího obrazy vyděsily, když vás v dotěrných vzpomínkách znepokojovala jednou spatřená bizarní monstra poskládaná z nejrůznějších nesourodých částí, není divu, že teď stojíte ve frontě na lístky do Dalího muzea s mrazením v zádech a obavami, co teď a tady budete asi muset prožít.
Salvador Dalí se narodil roku 1904 v rodině ctihodného figuerského notáře. S přísným otcem měl potíže celý život – a otec s ním, až jej vyhnal z domu. Ale problémy do té doby hýčkanému domácímu tyranovi začaly už vyloučením z Akademie. A protože se mu španělské prostředí nezdálo přátelsky nakloněno, odjel do Paříže. Tam došlo ke dvěma setkáním, která ovlivnila celý jeho další život. Seznámil se tam se surrealisty a při té příležitosti i s Galou, svou celoživotní múzou a družkou. Setkání se surrealisty bylo pro Dalího také osudové, protože se v tomto avantgardním uměleckém stylu našel. Surrealismus uvolnil jeho potlačovanou fantazii a Dalí se stal bořitelem mýtů. Opustil klasické kompozice a náměty svých prvních obrazů, které budily obdiv i v jeho rodném městě. Teď ve svých dílech překročil snad všechna myslitelná společenská tabu- v cudnosti, sexu, náboženství i synovské lásce…

Úplné znění článku naleznete v časopise Země světa č. 2/2003

Další informace o Španělsku naleznet zde: http://www.sopka.cz

Shopping Cart