Nesmírné bohatství indického subkontinentu odnepaměti lákalo arabské obchodníky i nájezdníky. Od počátku 11. století hindská království jejich vytrvalému tlaku odolávala. Když se ale v roce 1192 podařilo Mohammedovi z Ghúru u Taráínu alianci hindských panovníků porazit, islámu se otevřely dveře do Indie.
Turecká vojska Kutbuddína Ajbaka, jednoho z generálů Mohammeda z Ghúru, dobyla Dillí a vojevůdce byl jmenován guvernérem. Po smrti Ghúru v roce 1206 se stal prvním sultánem Dillí. Do historie se zapsal jako spravedlivý a dobrý panovník, který zavedl účinnou státní administrativu. Na oslavu vítězství islámu v Indii dal Kutbuddín v roce 1193 stavět Mešitu islamské moci Kuvvat-ul-Islám a minaret Kutab Minar, podle něhož byl areál nejstarších islámských staveb v Indii pojmenován.
Mešita vznikla na pozůstatcích 27 hinduistických chrámů, a proto se v ní mísily hinduistické a islámské architektonické prvky. Dnes jsou hindské motivy patrné zvláště na pilířích sloupořadí obklopujícího rozlehlého nádvoří. Kromě něho se z mešity dochoval jen ambit z původních chrámů, Iltutmišova hrobka a nádherná západní brána Aláí Darváza sultána Aláuddina Chaldžího z roku 1311, připomínající svým vzhledem mauzoleum. Je to první stavba v Indii s islámským obloukem a pásem kaligrafie z veršů z koránu, provedeným byzantskou technikou vkládání mramoru do mramoru, která dosáhla mistrovské podoby o tři sta let později na slavném Tádž Mahálu.
Nejpozoruhodnější stavbou celého historického komplexu je minaret Kutab Minar. Má tvar protáhlého kužele, jehož průměr u paty 14, 32 m se k vrcholu zužuje na 2, 75 m. Kutbuddín se dokončení oslavného díla nedožil, zemřel v roce 1210 po pádu z koně, když hrál pólo. Stačil postavit pouze jedno patro, další přidal jeho zeť sultán Iltutmiš a minaret dostavěl až v roce 1369 sultán Fíroz Šáh Tughlak. První tři patra minaretu jsou vystavěna z červeného pískovce, vrchní dvě z pískovce a mramoru. Minaret zdobí čtyři ochozy a reliéfní kaligrafie. Význam měl spíš symbolický než praktický, protože z výšky 72, 5 metru by muezzinův hlas nebylo slyšet nijak daleko a kromě toho by pětkrát denně musel vyšlapat úctyhodných 379 schodů na nejvyšší balkon.
Turisty láká do Kutab Minaru i další světově proslulá památka – nerezavějící železný sloup. Stojí na nádvoří mešity, kam byl zřejmě převezen v 11. století z Biháru, nebo Ambály severně od Dillí. Má průměr 40 cm, vysoký je 7, 2 m a váží téměř 8 tun. Jeho hlavice připomíná kamenné Ašókovy sloupy ze 3. století př. n. l. Dobu vzniku nepřímo dokládá stále čitelný několikařádkový nápis k oslavě krále Čandragupty II., který vládl v letech 375 až 413. Těžko vysvětlitelná záhada vedla dokonce k hypotézám o působení mimozemských civilizací. Odborníci ale zkoumáním složení prokázali, že sloup byl zhotoven z velmi čistého železa, jež odpovídá kvalitě rudy a uhlí z jižního Džhárkhandu, kde byl kov pravděpodobně vyroben, a to technikou kovářského svařování hrudek v polotuhém stavu.
Areál Kutab Minar stojí v Mehrauli na jižním okraji Dillí, asi 15 km od jeho centra, a od roku 1993 je zařazen na prestižním seznamu historických a kulturních památek UNESCO.