Vila Tugendhat v Brně

Patrně jedna z vůbec nejradikálnějších obytných staveb funkcionalismu vstoupila do povědomí široké veřejnosti především v roce 1992, kdy v ní bylo dokončeno podpisem obou premiérů rozdělení společného státu Čechů a Slováků. Vila si však pozornost zaslouží především jako unikátní památka.

Rozhodující pro její vznik bylo setkání novomanželů Grety a Fritze Tugendhatových s německým architektem Ludwigem Miesem van der Rohe v roce 1927 v Berlíně, kde Mies představil svůj návrh německého pavilonu pro světovou výstavu v Barceloně. Koncept vily byl prý hotov již poslední den roku 1928. Za to, že Mies zakázku přijal, mohla mimořádná poloha stavební parcely se zcela jedinečným výhledem na město s kostelními věžemi a siluetou hradu Špilberku, dále pak úroveň brněnské moderní architektury a kvalita provedení staveb, jako byl areál výstaviště nebo hotel Avion.

Ludwig Mies byl jako architekt mimořádně výraznou osobností a v oblasti řemesla perfekcionistou. Koncept vily vznikal v několika variantách, nesporné však je, že řadu tvarových a materiálových řešení si Mies vyzkoušel již ve své barcelonské realizaci otevřené na jaře 1929 – půlkruhové stěny, travertinová podnož, křížový průřez kovových pilířů, prvky ze zeleného mramoru, onyxová stěna, to vše se v Brně v různých modifikacích objevilo.

Stavba vily, kterou prováděla firma Moritz a Artur Eislerovi, začala v červnu 1929, koncem téhož roku byl dohotoven skelet a v prosinci 1930 byla vila připravena k nastěhování. Její exkluzivita, komfort a luxus byly již od počátku předmětem polemik. Mnozí architekti, vycházející často z levicových pozic, považovali takovou stavbu za něco nepatřičného, nepřijatelného, dokonce zpátečnického. Vila skutečně představovala ve své době něco, co po všech stránkách bourá konvence a vybočuje z řady. Avantgardní architektura, progresivní stavební řešení s využitím ocelového skeletu, ale i technické vymoženosti, jež neměly obdoby – ústřednímu topení je přiřazena klimatizace s možností…

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Česko – památky UNESCO