Vjosa
Dlouhé, únavné a mnohdy vášnivé spory v albánském parlamentu i veřejném prostoru vyústily po letech podepisování petic a snah o ochranu řeky Vjosy ve vyhlášení Národního parku divoké řeky Vjosy (Parku Kombëtar i Lumit të Egër Vjosa) v březnu 2023.
Takřka neregulovaná řeka v původním korytě je evropským unikátem. Kaňony, meandry, ostrovy, náplavy a delta bez blízkosti lidských sídel, zejména na horním toku, poskytují unikátní životní podmínky nejrůznějším živočichům i rostlinám: od rysů balkánských přes pelikány kadeřavé a supy mrchožravé po úhoře říční a pavouky skákavky, platany východní, orobinec nejmenší či tamaryšek malokvětý.
Vjosa pramení v řeckém pohoří Pindos, na albánské území vtéká nedaleko vesničky Vllaho-Psilloterë upomínající již svým jménem na arumunské obyvatelstvo. V tomto úseku protéká širokým a zemědělsky využívaným údolím, které lemují kopce o průměrné nadmořské výšce kolem 500 m, ale za vesnicí Çarçovë se pohoří Nemërçka zvedá vrcholem Maja e Papingut až do 2400 m. Údolí se zde značně zužuje, cesta nevede podél řeky, ale klikatí se úbočím svahu. Otevírá se tak pohled na řeku shora, který si nejvíc užijeme nad ohybem Vjosy u vesnice Kanikol. Vodní tok zde lemují naplaveniny, které milují jak vodní ptáci, tak bezobratlí, kterými se živí. Dalších 11 km vede takřka neobydlenou krajinou, dokud nedorazíme do Petranu, kde jsou u soutoku Vjosy s Lengarickou řekou (Lumi i Lengaricës) přístupné vápencové jeskyně Shpella e Bënjës, ve kterých sídlili lidé již v neolitu. Do Petranu již zajíždí autobus z Përmetu a pokračuje proti proudu Lengarice až k nedalekým horkým pramenům (Banjat e Bënjës).
Desetitisícový Përmet je první větší sídlo, kterým Vjosa od svého pramene protéká. V roce 1944 se zde během tzv. përmetského kongresu prodral k moci budoucí diktátor Enver Hodža (albánsky Hoxha). Pokud bychom zde něco neměli minout, je to rozhodně Městský kámen (Guri i Qytetit), nepřehlédnutelná mohutná skála tyčící se severně od centra města. Je do ní vytesaná cesta na vrchol, odkud je krásný pohled jak na celé „město růží“, jak se někdy Përmetu pro hojnost těchto květin přezdívá, tak na Vjosu a impozantní hornatou krajinu kolem.
Houstnoucí síť cest mezi Përmetem a dalším větším městem Këlcyrë nabízí možnost vypravit se do okolních hor, dosahujících kolem 1500 m n. m. i víc (např. Maja e Golikut 1722 m). Milovníci vodních sportů si tu mohou domluvit plavbu na raftech. Pokud budeme pokračovat dále podél řeky, naskytne se nám dechberoucí pohled na Këlcyrskou soutěsku, kde se Vjo…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Albánie