Ora et labora, modli se a pracuj – původní benediktinské heslo převzali cisterciáci v době, kdy u benediktinů prý již nedocházelo svého naplnění. Po tři čtvrti tisíciletí se vznáší i nad Vyšším Brodem a dodává oduševnělý rozměr jeho světské tváři.
Letos 1. června tomu bylo přesně 750 let, kdy proběhl zakládací akt, jímž Vok I. z Rožmberka věnoval půdu pro vznik cisterciáckého kláštera a zároveň mu zaručil trvalou materiální podporu. Stalo se tak poblíž malé tržní osady s německy mluvícím obyvatelstvem, která se rozkládala na kupecké stezce při dnes již neexistujícím brodu přes Vltavu a které se podle něj říkalo Hohenfurt, později česky Vyšší Brod. Podle legendy, poprvé zmiňované v 1. polovině 17. století, Vokovi kdysi hrozilo utonutí, když přejížděl na koni rozvodněnou Vltavu. V beznadějné situaci prosil o pomoc Pannu Marii a přitom jí slíbil, že když se zachrání, postaví v tomto místě klášter. Aniž by bylo třeba pochybovat o jeho zbožnosti, ve skutečnosti ho k založení kláštera nejspíš vedly i důvody ekonomické, politické a také zřejmě již předpokládal, že zde bude rožmberská nekropole, pietní místo rodu. Z hospodářského hlediska byla nová fundace především příslibem do budoucna, z politického znamenala posílení rožmberského vlivu na jižní hranici panství. K uskutečnění těchto záměrů Vok přizval skupinu mnichů z cisterciáckého kláštera Wilhering u Lince, kteří vdechli novému působišti život, jenž se v něm pak nezastavil dlouhých 682 let.
Prohlídkový okruh cisterciáckým opatstvím začíná v patře západní části konventu u rozměrné rytiny z roku 1907, vypodobňující klášter z ptačí perspektivy v období, kdy prožíval svůj zlatý věk. Rozlehlost areálu je na ní udivující, objekt připomíná spíš celou městskou čtvrť. Jednou z cisterciáckých zásad ale byla snaha o naprostou soběstačnost, a proto uvnitř klášterních zdí nechyběly třeba ani pila, mlýn, rybí sádky, zahradnictví, lékárna anebo pivovar. Klášter tehdy dával práci spoustě lidí z města i okolí a o jeho ekonomické síle rovněž svědčí, že spolufinancoval železniční trať vedoucí přes Vyšší Brod z Rybníku na Lipno. Z rytiny je však také vidět, jak složitým stavebním vývojem klášterní komplex prošel, v každém století tady přibyly nějaké objekty.
V navazujících dvou sálech je vystavena řada významných obrazů, i několik plastik a kolekcí předmětů užitého umění, největšímu zájmu se ale přirozeně těší prosvětlená fotografie Závišova kříže. Tento pozlacený stříbrný relikviář, z části patrně byzantského původu, zdobí téměř stovka drahokamů a asi dvakrát tolik perel; uvnitř má pak být ulože…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Českobudějovicko