Whitehall - Downing Strett číslo 10

Whitehall – centrum moci

Londýn již dávno není středem „říše, nad kterou slunce nezapadá“. Z vládních budov však dodnes čiší bývalá imperiální sláva. Třída Whitehall, která vede z Trafalgarského náměstí k Parlamentu, se třeba od doby, kdy byl britským premiérem Winston Churchill, příliš nezměnila. Whitehall je vládní ulicí, sídlí tu většina důležitých ministerstev, například obrany, zahraničních věcí, financí a také, v Dover House, ministerstvo pro Skotsko. Jméno této ulice se často používá jako synonymum pro britskou vládu.

Název třídy Whitehall je odvozen od stejnojmenného paláce, který byl ve 13. stol. sídlem arcibiskupů z Yorku, později také jednou z rezidencí Jindřicha VIII. Po zničujícím požáru v roce 1698 se z něj dochoval pouze Banqueting House. Přím naproti němu stráží jízdní garda budovu Horse Guards, vlastně bránu do Buckinghamského paláce. Ne, nezmýlil jsem se. V minulosti patřil k Buckinghamskému paláci i dnešní Svatojakubský park a oficiální vstup byl právě z Whitehallu. Hlavy států přijíždějí touto cestou na audienci u královny i dnes. V budově Horse Guards dnes sídlí vojenské velitelství londýnské oblasti. Jeden z jeho důstojníků pracuje za psacím stolem, u kterého v září 1938 jednal v Bad Godesbergu britský premiér Neville Chamberlain s říšským kancléřem Adolfem Hitlerem o osudu Československa. Britská armáda stůl na konci války ukořistila a později odvezla do Londýna, aby nebyl zneužit neonacisty.

Z Whitehallu se také vchází do zřejmě jedné z nejznámějších londýnských ulic – Downing Street se sídlem britských premiérů v čísle 10. Málokdo už ale asi dnes ví, že tato ulička je pojmenovaná po siru Georgi Downingovi, diplomatu, který sloužil Cromwellovi i králi Karlu II. Z bezpečnostních důvodů je od roku 1989 přístup do Downing Street z Whitehallu uzavřen železnou mříží. Brána se otvírá jen povolaným. Ale ani to nezabránilo Irské republikánské armádě v únoru 1991 v pokusu o minometný útok na premiérskou rezidenci, naštěstí neúspěšný.

Pověstné číslo 10 je sídlem britských ministerských předsedů již od roku 1732, kdy tento dům koupil král Jiří II. a věnoval ho svému premiérovi, siru Robertu Walpoleovi. Původně na tomto místě stály domy tři, ale ministerský předseda zadal architektu Williamu Kentovi úkol, aby je propojil, a vytvořil tak reprezentativní rezidenci.

Záběry z televizních kamer mohou budit zdání, že rezidence není příliš velká. Ve skutečnosti je to rozlehlý komplex, ve kterém není obtížné zabloudit. Sám jsem se kdysi při odchodu z jedné tiskové konference ocitnul až v suterénu, jemuž vévodí rozlehlé kuchyně…

Většina návštěvníků Londýna se musí spokojit s pohledem do Downing Street jen přes mříž mohutné brány. Jednou za rok se sice koná „den otevřených dveří“, avšak pro velký zájem rozhoduje o tom, kdo se do jednoho z nejznámějších…

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Londýn