Západní branou do malebné krajiny Českého ráje je Mnichovo Hradiště. Krásu svého okolí doplňuje městečko o vrcholně barokní zámek s drobnějšími stavbami, zahradou a parkem, na jehož okraji dotváří celou kompozici někdejší kapucínský klášter s kostelem sv. Tří králů a kaplí sv. Anny. Vzhledem k tomu, že se tento komplex za 300 let od svého dokončení prakticky nezměnil, představuje u nás velmi cennou ukázku vrchnostenského sídla z počátku 18. stol.
Jako první nás při příchodu do zámeckého areálu uvítá socha Václava Budovce z Budova, jednoho z hlavních představitelů povstání českých stavů proti Habsburkům v letech 1618–1620. Byl to on, kdo na počátku 17. stol. nechal postavit v Mnichově Hradišti první zámek, tehdy ještě renesanční. Když pak dojdeme na čestný dvůr a podíváme se na průčelí pravého zámeckého křídla, spatříme tam zasazenu pamětní desku z červeného mramoru s erby Václava Budovce a jeho manželky Anny z Vartenberka a letopočtem 1606.
Život Václava Budovce však skončil pod mečem kata Mydláře na Staroměstském náměstí v Praze 21. června 1621. O dva roky později koupil jeho zkonfiskované panství Albrecht z Valdštejna a za další čtyři roky ho dědičně postoupil svému bratranci Maxmiliánovi. Díky tomu se Valdštejnům podařilo panství udržet i po Albrechtově zavraždění a Mnichovo Hradiště jim patřilo až do konce druhé světové války.
Nevelký Budovcův zámek vydržel s drobnými opravami až do konce 17. stol., protože vrchnost sídlila na hradě Zvířetice u nedalekého Bakova nad Jizerou. Až když Zvířetice vyhořely, přistoupili Valdštejnové po roce 1695 k výraznému rozšíření a přestavění původního zámku. Na opačném konci zámecké zahrady se ale tehdy již čile stavělo. Arnošt Josef z Valdštejna se totiž rozhodl, že v Mnichově Hradišti založí kapucínský klášter, jehož stavba začala už v roce 1690. Kromě klášterní budovy vznikl také stavebně velmi prostý kostel vysvěcený roku 1699. O 24 let později k němu byla přistavěna poutní anenská kaple, tentokrát natolik zdobná a architektonicky výjimečná, až se začalo spekulovat o možném autorství Santiniho, i když ve skutečnosti ji vytvořil kapucín Jan Vyškovský.
Novou podobu zámku navrhl Marcantonio Canevalle, pražský architekt italského původu. Původní zámek ve tvaru L dostal druhé symetrické křídlo, nádvoří otevřené do zahrady, patro navrch a věž s hodinami uprostřed hlavního průčelí. Hotovo bylo kolem roku 1710, později probíhaly vesměs už jen dílčí úpravy. Mnohé z nich včetně vytvoření zámeckého divadla z někdejšího tanečního sálu byly motivovány nejvýznamnější akcí v dějinách zámku. V září 1833 tu hostil hrabě Kristián z Valdštejna schůzku panovníků tzv. Svaté aliance, společenství vítězných velmocí nad Napoleonem. Účastnil se jí rakouský císař František I. s manželkou Karolínou Augustou, ruský car Mikuláš I. a pruský korunní princ Bedřich Vilém, pozdější král toho jména čtvrtý, a spolu s nimi ještě saský velkovévoda Karel Bedřich s manželkou Marií Pavlovnou Romanovovou (sestrou Mikuláše I.) a nizozemský král Vilém I. Chybět pochopitelně nemohl ani rakouský kancléř kníže Metternich, duchovní otec Svaté aliance, a hrabě Karel Chotek, nejvyšší purkrabí Království českého.
Zámek dnes nabízí hned tři prohlídkové okruhy. První vede reprezentativními interiéry v prvním patře starého „Budovcova“ křídla, které nechávají návštěvníky nahlédnout převážně do atmosféry 18. stol. Fantastická je třeba obrazárna či spíše obrazárnička, malá místnost, jejíž tři stěny jsou kompletně obloženy od podlahy ke stropu různě velkými olejomalbami včetně některých cenných děl nizozemských a středoevropských mistrů 17. a 18. stol. V jedné z těchto stěn se ukrývají na první pohled skoro neviditelná dvířka vedoucí do „tajné komnaty“, tzv. zlatého kabinetu, který kromě zlacených reliéfů na stěnách zdobí nad krbem také portrét Marie Alžběty Valdštejnové, rozené Fürstenbergové. Podle legendy měli v této místnosti rokovat panovníci Svaté aliance. Ačkoli je jisté, že jejich schůzky probíhaly v tomto křídle zámku, právě zlatý kabinet se nezdá být ideální volbou. Jen těžko si lze představit, jak se monarchové protahují malými dveřmi ve stěně plné obrazů – ačkoli, kdo ví… Dnes se zlatý kabinet právě kvůli obtížn…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – České baroko