Karlovo vysoké učení v Praze

Za vzděláním přicházeli na univerzitu studenti, uplatnění zde hledali univerzitní učitelé – profesoři, doktoři a mistři; univerzity ale také přitahovaly řemeslníky a obchodníky, protože tam, kde byla univerzita, vznikala i větší poptávka po jejich službách. Ve středověku se univerzity vyvíjely ze škol církevních řeholních řádů či jiných odborných učilišť, byly ale také vědomě zakládány, aby vytvořily základ pro vzdělávání celé společnosti a připoutaly k sobě pozornost studentů a učitelů z okolních zemí. Ve střední Evropě se první univerzitou stala až ta v Praze, založená Karlem IV. roku 1348. O vznik vysokého učení v Čechách usiloval už jeho děd, český král Václav II. Jeho úsilí ale bylo podle Zbraslavské kroniky zmařeno českou šlechtou, která se obávala vysokých nákladů spojených se vznikem a provozem takové školy. Karel IV. plánoval založení univerzity v Praze patrně delší dobu. Už od roku 1346 usiloval o udělení souhlasu papeže za vydatné pomoci svého rádce a důvěrníka, prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic. V lednu 1347 papež Kliment VI. vyslovil souhlas se založením studia generale (obecného učení, tj. univerzity). Karel musel svůj záměr projednat také se zemskou obcí, a tak zakládací listinu až 7. dubna 1348. Tento slavný a známý dokument je ale dnes bohužel ztracen, známe ho jen z fotokopie. Panovník se pokusil vytvořit nový, moderní typ univerzity, v němž by se propojovaly dva tehdy existující obvyklé typy univerzitní správy – boloňský a pařížský. Zjednodušeně řečeno se od sebe lišily podílem studentů a profesorů (univerzitních mistrů) na univerzitní správě. Od počátku stál nad pražskou univerzitou pražský arcibiskup jako její kancléř. Ten udílel souhlas s vypisováním termínů zkoušek a udílením univerzitních diplomů. Vydal také první statuta – předpisy, kterými se měl chod univerzity řídit. Dodnes je toto uspořádání zachováno na Katolické teologické fakultě současné Karlovy univerzity, kde je pražský arcibiskup současně i kancléřem fakulty a z titulu své funkce dohlíží na její chod…

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 3/2016

Shopping Cart