Život v Norsku
Norská abeceda nezná háčky ani čárky a kromě vypůjčených cizích slov ani písmena c, w, x, z. Na konci norské abecedy však stojí pro nás exotická písmena æ, ø, å. Výběr norských slov podle abecedy může posloužit i jako kurz norských reálií pro začátečníky.
Akcent – přízvuk. Norština je mezi skandinávskými jazyky unikátní v tom, že existuje ve dvou paralelních rovnocenných a oficiálních variantách: bokmål a nynorsk. Bok-mål, doslova „jazyk knih“, se formoval za dánsko-norské unie. Ny-norsk, „nová norština“, byla kodifikována později jako kompilát původních norských dialektů. Chcete-li, bokmål byl jazykem měst a nynorsk řečí vesnic. Norové jsou velmi hrdí na svou rodnou řeč a ještě více na její výslovnost, která odráží místo původu daného mluvčího. Cizinec, který se norsky učí, to může využít ve svůj prospěch a tvrdit, že to, co právě řekl, není chyba, ale dialekt.
Bil – auto. Čeština si ze slova „automobil“ vypůjčila začátek a norština konec. I když Norsko 21. stol. exceluje v mnoha oborech, éra automobilové výroby zemi prakticky minula. Všechny pokusy zkrachovaly, čestné uznání zaslouží alespoň zcela první v Norsku sestrojené vozidlo, parní autobus Irgens (1899), jehož jediný exemplář nikdy nenašel kupce. Konec potkal i norského výrobce miniaturního elektromobilu Buddy, který naposled sjel z linky v roce 2015. Na jedinou lavici se do něj vtěsnali tři cestující. Norové dnes při výběru osobních aut sázejí na robustnost a ekologii. Dlouhodobě nejprodávanější značky osobních aut v Norsku jsou Volkswagen, Tesla a Toyota; škodovky se trvale drží v první desítce.
Dugnad – dobrovolný závazek. Stručný český překlad slova jako „brigáda“ by naznačoval nucenost takového nasazení, zatímco dugnad je povinnost, kterou si lidé uložili sami, kdy s druhými přikládají ruku k dílu nezištně a skutečně dobrovolně pro dosažení výsledku. V novodobé praxi taková skupinová dobrovolná činnost vedla například k výstavbě bytových domů svépomocí.
Engangsgrill – gril na jedno použití. Přenosný táborák a jeden z nezdolných fenoménů norského léta: dlouhý sobotní večer s posezením na chatě či na balkonu by nebyl ten pravý, kdyby někdo před tím zapomněl v samoobsluze koupit podlouhlý balíček s tímto názvem. Hliníkový tác je vyložen uhlíky a překrytý kovovým pletivem. Stačí zápalky, nakoupené uzeniny a trocha trpělivosti. Ve městech jsou v některých parcích dokonce instalovány speciální nehořlavé popelnice na použité jednorázové grily.
Fjord – jeden z darů norského jazyka světu, slovo označuje úzký a dlouhý mořský záliv, typicky v semknutí vysokých hor. Norské fjordy byly formovány ledovcovou činností a jsou staré až 2 mil. let. S více než 1700 takovými zálivy je Norsko suverénním králem fjordů na naší planetě. Nejrozlehlejší je v Norsku Sognefjord s délkou přes 200 km a hloubkou až 1303 m. Geirangerfjord a Nærøyfjord jsou zapsány od roku 2005 na seznamu Světového dědictví UNESCO a najdeme je na trasách plaveb řady výletních lodí.
Galdhøpiggen – nejvyšší hora severní Evropy (2469 m n. m.) v horském masivu Jotunheimen, zhruba pět hodin jízdy severně od Oslo. K prvnímu zaznamenanému výstupu na vrchol došlo v roce 1850. Dnes je vrchol dostupný pro všechny zdatnější turisty, avšak jen ve vrcholném létě. Zbytek roku tráví hora kvůli riziku lavin a nutnosti překračování kluzkých ledovcových polí v osamění.
Hardangerfele – hardangerské housle, lidový hudební nástroj se specifickým zvukem. Na rozdíl od klasických houslí mají plošší profil, osm nebo devět strun a vykládaný hmatník. Při hraní se jen málokdy kladou ke krku, ale pokládají se k podpaží. Vydávají specifický, zvonivý tón. Bez zvuku hardangerských houslí si nelze představit lidové písně západního Norska.
Idrett – sport. Norové jsou sebevědomý národ, který rád dokazuje své mistrovství, a příležitost vyniknout ve sportovních odvětvích ho k tomu vybízí. Přírodní podmínky a možnosti tréninku favorizují Nory zejména v zimních disciplínách. V paměti vytanou jména Sonja Henie (krasobruslařka), Kjetil Andre Aamodt (alpské lyžování), Ole Einar Bjørndalen (biatlonista), Bjørn Dæhlie (běh na lyžích), Grete Waltz (maratónská běžkyně), Ole Gunnar Solskjær (fotbalista). Snad jen lední hokej je pro Nory prokletím: při debutu na světovém šampionátu v roce 1937 norská reprezentace prohrála s Československem 0:7.
Janteloven – zákon města Jante. Pro svůj román z roku 1933 sestavil norský spisovatel Aksel Sandemose desatero pravidel, kterými se má v životě řídit každý obyvatel jeho města. Pro svou příkrost („Nemysli si, že jsi něco víc/stejně dobrý jako my/chytřejší než my/důležitější než my/v něčem dobrý“ atd.) bývá tato fikce někdy vydávána za skutečný přístup většinové norské společnosti k jednotlivci. A. Sandemose se sám později hájil tím, že při psaní díla myslel na poměry ve svém rodišti v dánském Nykøbingu. Pochyby ale nikdy nevyvrátil.
Krone – koruna, ať už královská nebo jako označení měny (NOK). Jako samostatné oběživo byla norská koruna uzákoněna koncem 19. stol. a první bankovky byly vydány roku 1877. Od května 2017 se do oběhu dostává nejnovější emise bankovek. Po řadě desetiletí opouští téma slavných osobností a čerpá inspiraci z tradičního zdroje bohatství Norska, z moře. Norsko stojí na špici zemí, kde objem bezhotovostních transakcí (platební karty, mobilní platební aplikace, bankovní převody) rychlým tempem zmenšuje význam bankovek a mincí.
Lundehund – původní severonorské psí plemeno nazývané též „norský ptačí pes“, od 17. stol. šlechtěné k lovu ptáků ve skalách. Lundehund je zvídavý, zdatný, přátelský a kuriózní zároveň. Má dobře osvalené nohy, každou se šesti prsty, ušní boltce dokáže složit tak, že uzavřou vstup do zevních zvukovodů pro vodu, hlínu apod., přední končetiny může díky enormní pohyblivosti ramenních kloubů upažit a hlavu umí zaklonit tak, že se týlem dotýká hřbetu. V Norsku popularita tohoto plemene roste a zájemci o štěně musejí čekat rok i déle.
Matpakke – studené jídlo na cestu, svačina nebo i oběd, doslova „balíček s jídlem“. S krabičkou s jídlem Norové vyrůstají a z domova s ní vycházejí do školky, na výšlapy i do zaměstnání, jen její velikost se mění a místo potisku pohádkovými postavičkami je třeba manažerova krabička z nerezu. Zabalené sendviče domácí výroby doplňuje zelenina a ovoce: Každý zdravý Nor má sníst pět kusů ovoce denně.
Nobels fredpris – Nobelova cena za mír. Nikdo už asi nezjistí, proč Švéd Alfred Nobel ve své závěti z roku 1895 výslovně stanovil, že o této ceně má rozhodovat norský výbor, na rozdíl od cen za vědní obory, jejichž nositele vyhlašují ve Švédsku. Podle poslední vůle A. Nobela musí laureátova činnost přispět k odzbrojení, ke konání mírových konferencí nebo ke sbližování národů. Cena se předává v Oslo každoročně 10. prosince, v den výročí Nobelova úmrtí. Podobu zlaté medaile, která je také s cenou spojena, navrhl v roce 1901 norský výtvarník Gustav Vigeland.
Oljefondet – ropný fond. Státní penzijní fond, založený v roce 1990, se za svou nedlouhou existenci stal globálním fenoménem. Základní jmění fondu tvoří veškeré zisky, které norský stát utrží z těžby ropy a zemního plynu. Toto jmění fond dále investuje do akcií, dluhopisů a nemovitostí v cizině. Právě jen výnos ze zahraničních investic pak vláda smí průběžně čerpat na dorovnání schodku státního rozpočtu. Zaručuje se tím prvotní účel fondu, tedy zachovat blahobyt budoucím norským generacím v době, až budou norské nerostné suroviny vyčerpány. Fond dnes mj. vlastní 1,5 % všech veřejných akcií na světě. Hodnota fondu na podzim 2019 překonala 25 bilionů Kč, tzn. v přepočtu více než 4,6 mil. Kč na každého Nora. Koncept fondu a příkladného hospodaření s ním se stal předlohou pro investiční strategie dalších ropných a plynařských velmocí.
Polarlys – polární záře. Snad každý návštěvník, který do Norska zamíří v zimě, doufá, že se mu na nočním nebi podaří zhlédnout kouzelný tanec žlutozelených, nachových a červených paprsků. I Norové, zvláště ti, kteří žijí za polárním kruhem, kde se život na několik dlouhých týdnů ponoří do nepřerušené tmy, mají z této nepředvídatelné show velké potěšení. Nejčastěji je polární záře v Norsku pozorovatelná v lednu a únoru na severu země, překvapit vás ale může za vhodných podmínek od září až do dubna a sporadicky zavítá i do Oslo.
Quisling – zrádce. Norský důstojník a diplomat Vidkun Quisling měl velké politické ambice. V roce 1933 založil pronacistickou stranu Národní sjednocení. Německo v dubnu 1940 obsadilo Norsko, ale Quislingův pokus o převzetí správy země, byť podle not hitlerovského režimu, okupanti nepodpořili. Nakonec však využili jeho ochoty ke spolupráci, či spíše kolaboraci, a v roce 1942 jej dosadili do čela loutkové vlády. Quislingův kabinet se aktivně podílel na programu vyhlazování Židů a spoluorganizoval jejich transporty z Norska. Na konci války byl V. Quisling zatčen a na podzim 1945 popraven v pevnosti Akershus v Oslo.
Russ – maturant. České tradice maturantů (tablo, stužková slavnost, poslední zvonění) jsou oproti norským prosté a nenákladné. V týdnech před zkouškami maturanti norských obchodních škol vycházejí ven v modrém kostýmu s čepicí, gymnazisté v červeném. Každá třída připravuje maturitní časopis a divadelní revue. O nejlepších studentských představeních vycházejí regulérní recenze v tisku, školy soutěží o nejoriginálnější pásmo. Večerní ulice brázdí pestrobarevné autobusy, na jejichž pořízení i na plat řidiče se jednotlivé třídy skládají. Smyslem těchto mobilních party s diskohudbou je v pořádku až před dům dovézt každého, i společensky unaveného účastníka. Studentské veselí utichá s oslavami státního svátku 17. května. Po něm už je čas na intenzivní přípravu ke zkouškám z dospělosti.
Sami – Sámové, původní laponské obyvatelstvo. Ačkoli jsou tito domorodci v zapolárním Norsku usazeni déle než 5000 let, mnoho norských režimů je přehlíželo a za někdejší politiku asimilace se jim norští vládní představitelé před časem omluvili. Početnost komunity Sámů v Norsku se dnes odhaduje na 40 000. V minulosti v nehostinných oblastech pracovali jako zemědělci, rybáři, pastevci a chovatelé sobů, dnes jsou v severonorských krajích zapojeni do jejich správy a do všech oblastí veřejného života; sámština je dnes vedle norštiny dalším oficiálním jazykem země.
Torsk – treska. Bohatství norských moří nezpracovávají jen těžaři ropy a plynu. Váženým řemeslem je po staletí v Norsku rybolov. Ryby byly kdysi jediným zdrojem obživy pro celé kraje, nyní se staly i prémiovým vývozním artiklem. Hodnota exportu norských ryb se za posledních deset let zdvojnásobila a přesáhla 250 mld. Kč ročně. Největší je poptávka po norských lososech, treskách a makrelách. Za opakovaným „ne“ Norů na otázku vstupu do Evropské unie se skrývá též pevná vůle země vést vlastní rybolovnou politiku a chránit zájmy norských rybářů.
Uvær – nečas, nepohoda. Televizní předpověď počasí (værvarsel) je vzhledem k délce Norska v ose sever-jih (přibližně 1750 km) několikaminutovou relací, která musí pokrýt zapolární oblasti i nejjižnější norské pobřeží. Pobřežní pás na jihozápadě Norska je jednou z nejdeštivějších oblastí na světě a málokterý turista si z Bergenu přiváží fotografie bez deště a louží. Oproti očekávání ale třeba počasí v hlavním městě Oslo není po většinu roku nijak extrémní. Od roku 1991 stanice napříč Norskem trvale zaznamenávají postupný růst průměrných zimních i letních teplot. Zimy jsou mírnější, sněhu méně, přibývá tropických nocí.
Vinmonopolet – státem regulovaný systém odděleného maloobchodního prodeje alkoholu. Stejnojmenná státní akciová společnost byla založena v roce 1922 s cílem usměrňovat konzumaci alkoholu i koncové ceny alkoholických nápojů v Norsku. Reklama na alkohol je v zemi zakázána, a i proto začal Vinmonopolet od 70. let 20. stol. prodávat veškeré své zboží v neprůhledných tmavošedých látkových taškách bez jakéhokoli označení. Jenže právě šedá barva pro nákupní kabely byla do té doby naprosto neobvyklá a každý, kdo právě nakoupil alkohol, se tak na ulici hned prozradil. Daňové zatížení alkoholu je v Norsku enormní: např. u lahve 40% pálenky, kterou Vinmonopolet od výrobce koupí za 100 NOK (necelých 9 eur), činí dnes koncová cena 467 NOK (více než 40 eur).
Yr – mrholení, mžení. Webové stránky a mobilní aplikaci norských meteorologů yr.no používají miliony uživatelů po celém světě. Norské předpovědi počasí si získaly pověst větší spolehlivosti. K dosažení takového výsledku norský meteorologický ústav používá kombinace různých předpovědních modelů a superpočítačů s kapacitou 70 mld. operací za sekundu. Název webu a aplikace ale vychází z jednoho krátkého staronorského slova.
Ærlighet – upřímnost. Při prvním obchodním jednání s Nory pamatujte na dochvilnost, přesnost ve vyjadřování a odměřenost: alespoň do té doby, než opadne prvotní ostražitost, domluvíte si mantinely a pravidla kontraktu a jednací den zakončíte u sklenice piva či vína. Norové si často své nové partnery dlouho oťukávají, zároveň ale umějí být někdy až bolestivě upřímní i k někomu, koho znají jen letmo. Není to proto, aby druhého ranili, ale jednoduše proto, že to považují za účinnější než mlžení a falešnou zdvořilost.
Øy – ostrov. Více než pětinu (85 000 km2) z celkové rozlohy Norska (385 000 km2) tvoří ostrovy. Že si Norsko nevybavujete jako ostrovní zemi? Největším souostrovím v království jsou Špicberky (norsky Svalbard) ležící daleko za polárním kruhem. Tři mrazivé měsíce v roce jsou ponořeny do polární noci a čtyři měsíce v létě nad nimi naopak slunce nezapadne. Podél kontinentálního pobřeží najdeme nejvíce ostrovů v severním Norsku (Hinnøya, Senja, Sørøya), k světově známým turistickým destinacím se řadí malebné souostroví Lofoty (Lofoten) v kraji Nordland.
Å – poslední písmeno norské abecedy. Až do roku 1938 se tento znak, vyslovovaný jako :ó:, zapisoval podle dánské ortografie coby aa. Písmeno ale funguje i jako samostatné podstatné jméno v takovém případě znamená zvolna tekoucí potok či říčku, jako například v přísloví mange bekker små gjør en stor å, volně přeloženo „z potůčků potok a z říček řeka“. Kromě toho také pod jménem Å najdete v atlasu Norska rovnou deset různých lokalit, samot, statků a vsí.