Původně to byla Sancta Spinea Corona, Svatá Trnová Koruna, neboť u jejího založení figurovala prý relikvie trnu z Kristovy mučednické koruny. Už po pár desítkách let se však cisterciácký klášter sevřený v úzkém meandru Vltavy mezi Krumlovem a Budějovicemi začal nazývat jinak – ať už podle jeho bohatství nebo podle toho, že trn byl zasazen do zlata, objevila se Zlatá Koruna.
Založení kláštera mohlo být ve středověku činem hluboce zbožným, ale také pragmaticky politickým. Na zrod zlatokorunského kláštera můžeme pohlížet z obou těchto úhlů. Jak praví legenda, český král Přemysl Otakar II. v roce 1260 před bitvou u Kressenbrunnu slíbil, že v případě svého úspěchu nechá založit klášter. Dvanáctý červenec onoho roku se pak zapsal do dějin jako den slavného Přemyslova vítězství nad uherským králem Bélou IV., které rozhodlo druhou česko-uherskou válku. Důvod ke splnění slibu byl na světě. Ale pak tady máme také vztahy panovníka se stále mocnějšími Vítkovci, budujícími postupně na jihu Čech rozsáhlé panství – byly založené na vzájemné výhodnosti, spojené se zastáváním vysokých úřadů (například Vok I. z Rožmberka byl maršálkem českého království, jenže na přelomu 60. a 70. let 13. století Vítkovci o své vysoké úřady přišli), složité a křehké, ovlivněné nejrůznějšími smlouvami, někdy dokonce konfrontační (Vítkovci byli jedním z hlavních rodů účastnících se šlechtického odboje v letech 1276–1277), ale vždy prestižní a rivalské. A tak je snadné dát královské založení Zlaté Koruny do souvislosti s nedalekým Krumlovem, jednou z bašt vítkovského panství, a také s cisterciáckým klášterem ve Vyšším Brodě, o kus dál proti proudu Vltavy, který nechal založit Vok z Rožmberka v roce 1259. Máloco však bývá tak jednoduché, jak se zdá na první pohled. Uvědomíme-li si, že cisterciácká generální kapitula v Citeaux projednávala žádosti Voka i krále Přemysla o založení klášterů současně, jeví se snaha vykládat založení Zlaté Koruny králem pouze jako odpověď na rožmberskou fundaci přinejmenším sporně. Ale tak už to v historii bývá. Když po smrti Přemysla Otakara II. v bitvě na Moravském poli vpadli do jižních Čech odbojní Vítkovci Záviš z Falkenštejna s Ojířem ze Svin, dobývali své někdejší majetky a plenili královské zboží, přepadli i Zlatou Korunu. Některé kronikářské záznamy pak líčily, jak nelze najít ani stopy po tom, kde klášter stál, ve skutečnosti však existoval dál, alespoň částečně v původních budovách. Jako by autora tzv. druhého pokračování Kosmovy kroniky a některá dnešní mé…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Českobudějovicko