Zrušte ty znaky!

Znaků je opravdu mnoho, což komplikuje jejich studium, potažmo snižuje gramotnost a vzdělanost lidí v Číně. Nejobsáhlejší slovníky uvádějí 45–60 tisíc znaků. V běžných slovnících jich je kolem 5–8 tisíc. Vzdělaný člověk ovládá 4–5 tisíc znaků, za hranici gramotnosti je považována znalost 2–3 tisíc. Zatímco české dítě zná celou abecedu a je schopno přečíst jakékoli slovo již na konci první třídy, Číňan studuje znaky celý život. V 1. třídě musí malý Číňan zvládnout psaní i pochopení 364 znaků, na konci druhé třídy 800 (minulý rok byly počty povinných znaků sníženy). Studium znaků je samozřejmě velmi náročné především na paměť. Přesto se lze chytit určitého systému a logiky, které jejich studium usnadňují.
Paleografové považují za nejstarší dochované doklady čínského písma jednoduché značky na neolitické keramice z 16. stol. př. n. l., o něco mladší věštební nápisy na želvích krunýřích a hovězích lopatkách a nápisy na bronzech. Na pohřebních keramických nádobách se objevují první pokusy o záznam slova prostřednictvím stylizovaných obrázků a jednoduchých grafických značek.
První čínské znaky byly piktogramy. Šlo o jednoduchá schémata a obrázky věcí a jevů kolem nás (slunce, měsíc, řeka, ptáci a zvířata, ale také části lidského těla, obydlí, nástroje). Z nich se zanedlouho vyvinul další stupeň znaku – ideogram, který symbolicky naznačuje relativní pozici, množství a podobné vlastnosti. Řada znaků vznikla tak, že na základě stejné výslovnosti si slovo vypůjčilo znak od jiného již existujícího homonyma…

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 10/2015